Editorial

Zuzana Lebedová, Radka Horáková

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):3656  

Implantáty pro kostní vedení

MUDr. Milan Urík, Ph.D., MUDr. Dagmar Hošnová Ph.D., MUDr. Soňa Šikolová, Ing. Jan Odstrčilík, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):4-6 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0211471  

Poznatky o kostním vedení zvuku nám umožňují vyvíjet neustále nové a modernější prostředky k rehabilitaci sluchu. Na vrcholu současné moderní medicíny jsou v této oblasti implantáty pro kostní vedení. Umožňují velmi efektivní přenos zvuku, zlepšují kvalitu života pacientů a jsou již dostupné i pro děti od 5 let věku. Kromě technických vylepšení audio procesorů došlo i k významné redukci nežádoucích účinků a komplikací původních implantabilních systémů.

Sluch a metabolické onemocnění v obraze diagnózy galaktosemie - kazuistika

PaedDr. et Bc. Eva Stryková

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):7-12 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0281180  

Metabolické pochody souvisejí se všemi životními procesy organismu, s jeho funkcemi. V posledních letech se rozšiřuje spektrum nově objevených typů metabolických defektů. Zpřesňuje se jejich diagnostika a novorozenecký screening odhaluje stále více pacientů. Význam široké a různorodé problematiky související s dědičnými poruchami metabolismu (DPM) se v dnešní době postupně dostává do povědomí dalších odborných zdravotnických profesí a díky emancipujícím se pacientským skupinám i do povědomí rizikových skupin a laiků. S projevy metabolických onemocnění je často spojeno multisystémové postižení (nervy, cévy, mozek, srdce, játra, svaly, kosti, kůže aj.),...

Indikace kochleárních implantací

MUDr. Libor Černý, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):13-15 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0313148  

Kochleární implantace se od svého počátku v ČR v 90. letech postupně staly běžným a rutinně indikovaným výkonem. Postupné rozšiřování indikačních možností pokročilo k současnému stavu, který souhrnně představujeme v tomto příspěvku. Popisujeme hlavní indikační kritéria u prelingvální i postlingvální vady sluchu a postupy sloužící k vyšetření kandidátů pro kochleární implantaci.

Logopedická diagnostika u dospělých kandidátů a uživatelů kochleárních implantátů

Mgr. Lucie Nohová, Mgr. Julie Čefelínová

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):16-29 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0326003  

Informace k logopedické diagnostice dospělých kandidátů a uživatelů kochleárních implantátů (KI) jsou v dostupné tuzemské literatuře spíše kusé. Předkládaný článek prezentuje problematiku kochleárních implantací u dospělých osob z pohledu (klinického) logopeda. Poukazuje na aktuální změny v indikačních kritériích pro implantovatelné sluchové pomůcky, kterými se tak otevřela možnost kochleární implantace i pro další typy pacientů, včetně bilaterálních implantací dospělých. Cílem článku je poskytnout přehled diagnostických nástrojů používaných v zahraničí a současné možnosti klinické praxe pro hodnocení dospělých osob před a po implantaci v Česku.

Vyšetření sluchu u nejmenších dětí za použití metod evokovaných potenciálů a jeho limity

doc. MUDr. Mojmír Lejska, CSc., MBA

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):30-36 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0411579  

Vyšetřování sluchu nejmenších dětí se zcela liší od vyšetřování dětí starších a dospělých. Nejmenší dítě nespolupracuje, nemá žádnou sluchovou zkušenost a neumí komunikovat. Je tedy třeba použít jiné metody než takové, které vycházejí se spolupráce vyšetřujícího a vyšetřovaného. Používá se metoda evokovaných potenciálů (BERA), která je v současnosti tím nejlepším, co foniatři v této oblasti mají a mohou využít. V práci je podrobně rozebráno, které děti je třeba opakovaně vyšetřit s ohledem na možné postižení sluchové funkce. Čím dříve je postižení sluchu odhaleno a správ-ně kompenzováno včetně intenzivní surdopedické péče, tím menší jsou trvalé dopady...

Bulbární symptomy po operaci vestibulárního schwannomu - kazuistika

Mgr. Naděžda Lasotová, MUDr. Marcela Dubová, MUDr. Miloš Duba, MUDr. Nikola Mišurová, prof. MUDr. Martin Smrčka, Ph.D., MBA

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):37-43 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0391872  

Vestibulární schwannom patří mezi tumory zadní jámy lební a obvykle se projevuje jednostrannou percepční nedoslýchavostí, tinnitem, závratí, brněním v obličeji apod. Terapie vestibulárního schwannomu se volí podle velikosti tumoru, jeho lokalizace a rychlosti růstu. Mezi terapeutické postupy patří mikrochirurgická léčba a/nebo stereotaktická radiochirurgie a radioterapie. Pooperačně dochází k jednostranné poruše sluchu, ale může dojít i k rozvoji bulbárního syndromu perioperačním funkčním postižením periferních nervů v blízkosti lokalizace tumoru. Příspěvek prezentuje roli klinického logopeda v diagnostice a terapii u pacientky po operaci vestibulárního...

Specifika práce logopeda s dětmi s těžkým sluchovým postižením a s dětmi s kochleárním implantátem

Mgr. Naděžda Grznárová

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):44-50 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0382709  

Sluchové postižení je jedním z nejrozšířenějších somaticko-funkčních postižení (Horáková, 2012). Protože je sluchové vnímání klíčové pro rozvoj mluvené řeči, jsou děti se sluchovým postižením od raného věku v péči klinických logopedů a speciálních pedagogů - logopedů, surdopedů. Cílem tohoto článku je nabídnou vhled do specifik práce logopeda, surdopeda - speciálního pedagoga s dětmi s těžkým sluchovým postižením. Z této skupiny pak vyčleníme tu část dětí, která byla zoperována kochleárním implantátem, a budeme se jí věnovat ve speciální kapitole.

Malformace vnitřního ucha

MUDr. Dagmar Hošnová, Ph.D., MUDr. Milan Urík, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):51-55 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0441277  

Malformace vnitřního ucha je širokou skupinou postižení, jejíž hlavním symptomem je porucha sluchu. K postižení dochází v průběhu embryonálního vývoje sluchového aparátu. Pouze asi 20 % malformací je diagnostikovatelných radiologicky. Sluchové postižení je senzorineurálního typu a může nabývat lehkého stupně, například u rozšířeného vestibulárního akvaduktu, častěji se však setkáváme s těžkou ztrátou sluchu. Korekce sluchu se odvíjí od závažnosti sluchového postižení dítěte. Kochleární implantace u dětí s vrozenou velmi těžkou nedoslýchavostí je optimální ve věku 12-24 měsíců.

Hodnocení sluchové percepce u dětí s postižením sluchu v raném věku

Mgr. Katka Drahotská

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):56-60 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0341833  

Příspěvek je věnován aktuálnímu tématu v oblasti péče o děti s těžkým postižením sluchu, a sice hodnocení sluchového vnímání a mapování vývoje sluchu a řeči u dětí v kojeneckém a batolecím věku. Cílem našeho snažení je podat čtenáři ucelený přehled aktuálních diagnostických nástrojů určených k hodnocení sluchového vnímání především u nejmladších uživatelů sluchadel a kochleárních implantátů. Tyto nástroje jsou dostupné odborníkům z resortů zdravotnictví, školství a sociálních věcí v českém jazyce. Vzhledem k praktickému uchopení tématu text obsahuje konkrétní informace o dostupnosti a použití uvedených nástrojů. Současně bychom prostřednictvím příspěvku...

Odezírání a jeho role v individuální logopedické intervenci a vzdělávání jedinců se sluchovým postižením

PhDr. Lenka Doležalová, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):61-68 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0422165  

Odezírání představuje jeden z komunikačních systémů osob se sluchovým postižením. Setkáváme se s ním při komunikaci s jedinci se sluchovým postižením od raného věku do stáří, a to bez ohledu na typ sluchové vady či kompenzační pomůcku, kterou jedinec využívá. Rozdíl je v míře využití a porozumění, které vyplývají z individuálních potřeb a možností každého jedince. Odezírání je velmi náročná psychická činnost. Ne každý jedinec s postižením sluchu odezírat umí, a ne každý se odezírat naučí. Jeho úspěšné osvojení však může hrát velkou roli v porozumění mluvené řeči, ve vzdělávání i v běžném životě.

Vizuálně posílená audiometrie (VRA): vyšetřovací metoda sluchu u nejmenších dětí

Mgr. Ing. Petra Šestáková, prim. MUDr. Radan Havlík, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):69-73 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0404175  

Co vlastně dítě slyší? V jakých intenzitách a na jakých frekvencích? Na tyto otázky je odpověď nesmírně obtížná, neboť dítě není schopno jako dospělý nám svůj sluchový vjem popsat. Z množství dostupných metod se v posledních několika letech ukazuje jako nejschůdnější metoda VRA - vizuálně posílená audiometrie. Toto vyšetření je schopno doplnit nám obraz ohledně sluchového vnímání i o subjektivní reakce dítěte na zvuk.

Využití vizuálně posílené audiometrie v praxi - kazuistiky

Mgr. Marie Kaniová, Ph.D., Mgr. Mgr. Bc. Veronika Švédíková, Mgr. Anna Tomasová

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):74-76 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0331488  

Vyšetření sluchu vizuálně posílenou audiometrií (VRA) patří k behaviorálním metodám vyšetření sluchu. Kazuistiky si kladou za cíl informovat o důležitosti této metody a jsou zaměřeny na pacienty, se kterými se VRA vyšetření nejčastěji provádí. Výsledky VRA vyšetření jsou přínosné v případech nesouladu mezi výsledky objektivního měření sluchu (vyšetření evokovaných potenciálů, otoakustické emise) a výpověďmi rodičů dítěte a při stanovení prahové křivky sluchu s kompenzační pomůckou sluchu.

Fonematické uvedomovanie, čítanie a raná intervencia u detí so sluchovým postihnutím

Prof. PhDr. Marína Mikulajová, CSc.

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):77-83 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0432477  

Možnosti korekcie sluchových vád sú čoraz dokonalejšie, vek zavedenia načúvacieho prístroja alebo kochleárneho implantátu sa znižuje, z toho však nemôžeme usudzovať, že aj komunikačná schopnosť a rozvoj gramotnosti detí sa tým automaticky optimalizuje. Vývin reči je dôležitým ukazovateľom pripravenosti dieťaťa na školu. O úlohe fonologických schopností v čítaní a možnostiach ich stimulácie u detí so sluchovým postihnutím existujú výskumné zistenia, ktoré sú u nás málo známe. Štúdia prináša informácie aj o metodikách tréningu fonematického uvedomovania u detí v predškolskom veku.

Diagnostika a následná péče o dítě s vadou sluchu v raném věku: zkušenosti rodičů

PhDr. Radka Horáková, Ph.D., Mgr. Kristýna Gábová, prof. Ing. Mgr. et Mgr. Peter Tavel, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):84-91 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0372682  

Článek přibližuje, jak probíhá diagnostický proces a odhalení sluchového postižení u dětí v České republice. Charakterizována je následná péče, která má multidisciplinární charakter a jejímž cílem je zabezpečit významné oblasti v podobě včasné intervence, nastavení funkční komunikace s dítětem a zabezpečení kvalitní logopedické péče. Informace v textu jsou doplněny o zjištění z kvalitativního výzkumu, který analyzoval zkušenosti rodičů dětí s vadou sluchu a jehož výsledky budou publikovány na stránkách https://hovoryozdravi.cz/. Výzkum je realizován Institutem sociálního zdraví Univerzity Palackého v Olomouci a je součástí projektu "Podpora efektivnějšího...

Odkazy na zajímavé závěrečné práce s tematikou syndromových vad a sluchového postižení

redakce

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):92828  

Kliničtí logopedi se ve svých praxích mohou setkat s některou ze syndromových vad, jejichž součástí je sluchové postižení. Vzhledem k tomu, že tato onemocnění jsou poměrně vzácná a většina výzkumů na toto téma vzniká v zahraničí, mohou být informace o těchto syndromech obtížně dostupné. Tématu syndromových vad spojených se sluchovým postižením se věnuje řada studentů v rámci svých závěrečných prací. Pro usnadnění přístupu k informacím o těchto onemocněních zde uvádíme odkazy na některé z nich.

Snažíme se o to, aby děti, jejichž mateřským jazykem je znakový jazyk, měly možnost se vzdělávat ve svém rodném jazyce

Mgr. Barbora Richtrová

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):93-95927  

Rozhovor s Mgr. Ivanou Macíkovou, ředitelkou MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené v Českých Budějovicích

I sdílení problému s tinnitem přináší úlevu

Mgr. Barbora Richtrová

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):96-98751  

Rozhovor s Ing. Zdeňkem Kašparem nejen o spolku Audiohelp

Centrum pro dětský sluch Tamtam, o. p. s.: rodiny nás nejvíce potřebují v prvním roce

Mgr. Markéta Zatloukalová

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):99-100846  

Pro lékařku jsem byla úzkostná matka a dcera prostě zaostalá…

Mgr. Helena Blažková

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):101-103825  

Rozhovor s paní Jiřinou Polákovou, matkou dívek se sluchovým postižením

Implantáty mě více přiblížily k lidem…

Mgr. Helena Blažková

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):104-106826  

Rozhovor s paní Ivanou Zoulíkovou, která byla oboustranně implantována v dospělosti

Naratívny diskurz pacientov s Brocovou a anomickou afáziou

Mgr. Viktória Kevická, doc. PaedDr. Jana Marková, PhD., Mgr. Mária Gavalerová

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):113-123 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0221868  

U pacientov s afáziou sa vyskytujú rôzne jazykové deficity, ktoré sa prejavujú aj na úrovni diskurzu. Cieľom výskumu bolo opísať diskurz pacientov s Brocovou afáziou a anomickou afáziou a ich diskurzy porovnať s diskurzami kontrolných skupín rovnakého veku, vzdelania a pohlavia. Výskumnú vzorku tvorilo 34 respondentov, z toho 7 pacientov z Brocovou afáziou, 10 pacientov s anomickou afáziou a 17 intaktných respondentov. Vzorky diskurzu boli elicitované pomocou narácie rozprávky o Popoluške. Analýza diskurzov bola zameraná na tri základné oblasti: produktivita a fluencia, chyby a opravy, kohézia a informatívnosť. Výkony pacientov s Brocovou aj anomickou...

Diagnostika narativních schopností a česká adaptace nástroje MAIN

PhDr. Miroslava Nováková Schöffelová, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):124-135 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0273861  

Narativní schopnosti jsou jednou z důležitých oblastí jazykového vývoje dítěte. Vypovídají o celkové úrovni jazykových dovedností a bývají zasažené u dětí s narušeným vývojem řeči. Kromě jazykové oblasti ale vypovídají také o celkové kognitivní zralosti a mohou ukazovat na úroveň některých kognitivních schopností, jako je paměť či pozornost. Do velké míry souvisí také s budoucí školní úspěšností, zejména se čtením a porozuměním čtenému textu. Proto je potřeba se touto oblastí jazyka zabývat v diagnostice a intervenci. Cílem článku je podrobněji vysvětlit podstatu narativních schopností a zasadit je do kontextu dalších schopností a doved-ností. Chceme...

Kazuistika chlapce se submukózním rozštěpem patra, vývojovou dysfázií a poruchou příjmu potravy

Mgr. Dana Zemčíková

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):136-140 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0302223  

Kazuistika se věnuje mezioborové diagnostice a terapii chlapce se submukózním rozštěpem patra v kombinaci s vývojovou dysfázií, poruchou příjmu potravy a hypersenzitivitou orofaciální oblasti. Cílem kazuistické práce bylo poukázat na problematiku submukózních rozštěpů patra, které se často diagnostikují u dětí až v pozdějším věku. Přitom včasná dia-gnostika a včasné zahájení terapie má pro vývoj dítěte zásadní význam. V kazuistice je popsáno vyšetření, počátek logopedické terapie a následná doporučení u chlapce, kterému byl submukózní rozštěp patra diagnostikovaný až ve 4 letech a 9 měsí-cích. U chlapce se jednalo o kombinaci submukózního rozštěpu...

Recenze publikace: Assessing and Treating Dysphagia: A Lifespan Perspective

Mgr. Tomáš Kubík, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):107-108764  

SUITER, D., M.; GOSA M., M., 2019. Assessing and Treating Dysphagia: A Lifespan Perspective. NY: Thieme Medical Publishers, Inc.ISBN: 9781626232143.

Recenze knihy: Když dítě vidí, co má slyšet

Mgr. Helena Podpěrová

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):109-1101805  

NOVÁKOVÁ, Ivana, Miroslava NOVÁKOVÁ SCHÖFFELOVÁ a Marína MIKULAJOVÁ, 2020. Když dítě vidí, co má slyšet: trénink jazykových schopností dle D. B. Elkonina u dětí se sluchovým postižením. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.ISBN 978-80-7603-184-5.

Kdyby foniatrie neexistovala, musel bych si ji asi sám vymyslet

Mgr. Barbora Richtrová

Listy klinické logopedie 2020, 4(2):111-1121129  

Rozhovor s MUDr. Liborem Černým, Ph.D.