Editorial

Zuzana Lebedová

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):3 | DOI: 10.36833/lkl.2021.019917  

Neurogenní dysfluence

Naděžda Lasotová

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):4-9 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0052517  

Problematika neurogenní dysfluence je v literatuře jako samostatná jednotka podrobně popsána jen zřídka. V současné době nejsou v dostupných pramenech k dispozici rozsáhlejší studie, které by se této problematice věnovaly. Publikace na toto téma jsou zaměřeny převážně na popis případových studií. Předkládaný příspěvek prezentuje shrnutí problematiky neurogenní dysfluence na základě dostupných odborných zdrojů. Popisuje charakteristiku neurogenní dysfluence, možnosti diagnostiky, respektive diferenciální diagnostiky, možnosti a efektivitu terapie.

Breptavost? Překážka i příležitost! - kazuistika

Petr Kopečný

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):10-15 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0073173  

Příspěvek tematizuje problematiku narušené plynulosti řeči a zprostředkovává přístup k dívce s breptavostí. Tumultus sermonis se jako centrální porucha řeči může dotýkat celé osobnosti člověka i jeho okolí. Breptavost zasahuje komunikační cesty, může se stát bariérou v mezilidské interakci, a zároveň tedy příležitostí pro hledání možností podpory. Text nabízí pojetí logopedické intervence u dívky mladšího školního věku s ohledem na analýzu sémantických, syntaktických i fonetických projevů. Příspěvek ilustruje zacílení terapeutického procesu na oblast respirace, koncentrace pozornosti, strukturování výpovědi i práce s textem. V návaznosti na identifikovatelné...

Die Bonner Stottertherapie - intensiv-stationäre Intervalltherapie in Deutschland für Jugendliche und Erwachsene

Thilo Müller, Holger Prüß, Kirsten Richardt

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):16-23 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0061628  

Bei der Bonner Stottertherapie handelt es sich um eine stationäre Intervallthera-pie für Jugendliche und Erwachsene. Ne-ben dem Abbau der psychosozialen Fol-geproblematik und dem Erlernen von Modifikations- und Fluency-Shaping-Techniken sind im Rahmen dieses Kom-binationsansatzes auch umfassende Maß-nahmen zur Transferunterstützung und Rückfallprophylaxe zentrale Bestandteile. Die einzelnen Therapiebausteine werden vorgestellt und in ihrer Umsetzung erläu-tert. Die hohe Wirksamkeit dieses pati-entenorientierten Therapieansatzes wird durch eine Erhebung der langfristigen Therapieeffekte in sprachlicher und per-sönlicher Hinsicht belegt. In Bezug auf...

Stottern im Kindesalter

Patricia Sandrieser

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):24-30 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0112409  

Der Artikel gibt einen Überblick über die historische Betrachtung und den aktuellen Stand der Forschung zum Thema Stottern und beschäftigt sich mit den etablierten und empfohlenen Methoden zur Behand-lung des Stotterns und zu den Formen der Elternberatung. In Anlehnung an die ICF sollen Leserinnen in die Lage versetzt wer-den, die zweistufige Diagnostik, die Bera-tung und gegebenenfalls die Therapiepla-nung ableiten zu können. In Anlehnung an die deutsche S3-Leitlinie werden auch The-rapieverfahren genannt, die sich nicht be-währt haben. Der aktuelle Stand der The-rapieforschung wird kritisch diskutiert.

Vývojová porucha plynulosti řeči v předškolním věku - případová studie

Barbora Richtrová

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):31-36 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0102948  

Předložená kazuistika se věnuje chlapci s neurovývojovou poruchou plynulosti řeči. Cílem sdělení je poukázat na důležitost holistického pojetí diagnostiky a terapie u malých dětí se symptomatologií vývojové koktavosti. Zároveň stručně představíme senzomotorickou arteterapeutickou metodu Práce v hliněném poli®. Tato metoda patří do tzv. "the bottom-up approach", a tedy vhodně doplňuje klinicko-logopedickou terapii o senzomotorický, emocionální a sociální kontext, který je v logopedické, dominantně kognitivní, terapii často nedostatečný.

Tumultus sermonis a současná klinická logopedie

Karel Neubauer

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):37-40 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0132368  

Tumultus sermonis (TS), breptavost, je vysoce specifickým fenoménem v oblasti poruch řečové fluence. Vývoj poznatků v této oblasti je charakterizován dlouhotrvajícími obtížemi v oblasti stanovení adekvátní terminologie, diagnostických a terapeutických postupů, ale je i vysoce inspirativní pro dosažení hlubšího poznání procesu řečové komunikace a jejích poruch. Příspěvek přibližuje současný stav poznání této komunikační poruchy z pohledu klinické logopedie a perspektivu klinicko-logopedické diagnostiky a terapie pro osoby s TS.

Vyhýbavé chování v komunikaci dospělých osob s koktavostí

Renata Mlčáková, Filip Mikeska, Vendula Hurtová, Karel Tlamycha

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):41-55 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0143070  

Článek upozorňuje na projevy vyhýbavého chování u dospělých osob s koktavostí. Představeny jsou některé možnosti logopedické práce v rámci terapeutických přístupů tvarování plynulosti a modifikace koktavosti u dospělých osob s koktavostí. Seznámíme s aktivitami, které jsou nabízeny a realizovány v rámci terapeutického programu studentům s koktavostí v Centru podpory studentů se specifickými potřebami na Univerzitě Palackého v Olomouci. Tři osoby, které se s koktavostí samy potýkají, 26letá žena (Vendula), 26letý muž (Filip) a 38letý muž (Karel), pojmenovaly pro ně obtížné situace spojené se studiem na vysoké škole i v běžném

Odkazy na zajímavé závěrečné práce s tematikou poruch plynulosti řeči

redakce

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):56 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0161386  

Na tomto místě přinášíme čtenářům výběr závěrečných prací věnujících se problema-tice koktavosti. Uvedené závěrečné práce se zabývají koktavostí jak z pohledu logo-pedie, tak psychologie, a  mohou odbor-níkům poskytnout doplňující informace k rozšíření povědomí o této narušené ko-munikační schopnosti ovlivňující mnoho oblastí života osob s balbuties.

Dospělí jedinci s chronickou koktavostí často rezignují na svou situaci, pomoci jim mohou motivační rozhovory - Rozhovor s psychiatrem Michalem Raszkou

Markéta Zatloukalová

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):60-61 | DOI: 10.36833/lkl.2021.017948  

MUDr.  Michal Raszka, Ph.D.  působí jako psychiatr na akutním psychiatrickém oddě-lení CNS-Centra Třinec, s. r. o., a také jako psychoterapeut v  soukromé psychoterapeu-tické praxi. Jako psychoterapeut se zabývá úzkostnými poruchami, tématem traumatu, disociace, propojením neurobiologie a  psy-choterapie. Zabývá se také lektorskou čin-ností, absolvoval výcvik v metodě motivač-ních rozhovorů.

Náš přístup jako rodičů je klíčový - Rozhovor o zkušenostech s logopedickou péčí

Barbora Lichorobiec

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):57-58 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0121515  

Může nekvalitní mikrofon v době lockdownu přispět ke kýženému zpomalení tempa řeči? Je bonbon dobrá odměna za terapii? Může rodičům při přijetí diagnózy jejich dětí pomoci blízký člověk? Pozvání k rozhovoru pro náš časopis přijali manželé Eva a Kamil Vašicovi z  Brna, rodiče dvou dětí – dcerky Mii, která má poruchu plynulosti řeči, a  syna Jana, jenž má diagnostikovaný Aspergerův syndrom.

Lidem koktání nevadí tak moc, jak si někdy myslíme

Mgr. Petr Šmíd, DiS.

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):59 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0181022  

Bc.  Štěpán Kotek je programátor, který se ve volném čase věnuje dobrovolnické práci, v  poslední době strávil několik měsíců v uprchlickém táboře ve Vídni. Sám o sobě říká, že koktá od narození, ale zas tak moc mu to nevadí. Prošel několika terapiemi koktavosti, převážně v dětství, následně ještě při studiu na vysoké škole. V současnosti již logopedickou péči nevyhledává.

NAZÁLNÍ A ORÁLNÍ RESPIRACE V LOGOPEDICKÉ PÉČI A KONTEXTU ADENOTOMIE

Eliška Šlesingrová, Kateřina Vitásková, Alena Korpová

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):67-75 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0022156  

Příspěvek popisuje důležitost sledování způsobu dýchání u dětí (nejčastěji předškolního věku), s důrazem na brániční nazální respiraci v logopedické péči; zaměřuje se podrobně na důsledky neadekvátní dlouhodobé a zafixované orální respirace, včetně přesahů do různých vědních oborů a v kontextu hlubších souvislostí. Dále přináší shrnutí dílčích dosavadních zjištění v oblasti přístupu nejbližšího okolí dítěte (zejména rodičů). V závěru nastiňuje další možný vývoj tématu a oblasti, které by mohly při hlubším bádání přinést nový pohled na problematiku s cílem co nejefektivněji zabránit negativním dopadům či zatěžujícím řešením, která jsou pro dítě raného...

DEVELOPMENT OF VOCABULARY IN CHILDREN WITH INTELLECTUAL DISABILITIES

Sarmīte Tūbele, Evija Landrāte

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):76-88 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0011484  

The article "Development of Vocabulary in Children with Intellectual Disabilities" is intended to reveal some incidences in a Speech Therapist's work in one of the special schools in Latvia. Individual sessions are held for younger children. Although groups are not large, working with even four students is a challenge for the Speech Therapist. As communication is essential for humans, the Speech Therapist must work towards the enrichment of the vocabulary of every student, even those with moderate or severe intellectual disabilities (or in combination with Autism Spectrum Disorder).

Recenze knihy - Mýty a fakta o autismu

Lucie Nohová

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):62-63 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0031277  

Autismus je neurovývojová porucha charakterizovaná deficity v  sociální interakci a  komunikaci. Přítomné jsou též omezené, opakující se vzorce chování, zájmů či aktivit. (Raboch a  kol., 2015) Publikací na téma poruch autistického spektra (PAS) vznikla v  tuzemsku již celá řada. Některé z  nich jsou zaměřené na  problematiku autismu v celé šíři, jiné se věnují konkrétní oblasti a jsou určeny odborníkům z řad pedagogů, speciálních pedagogů a psychologů. Rozrůstá se též řada (nejen) biografických publikací věnující se příběhům osob s  poruchou autistického spektra.Publikace Mýty a fakta o autismu je jiného zaměření a název zcela vystihuje její obsah...

Recenze knihy: Hry na rozvoj verbální komunikace

Petra Křížkovská

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):64 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0041301  

O autorovi knihy: PhDr. Petr Staníček působí na Soukromé klinice LOGO a zaměřuje se na poruchy plynulosti řeči a využívání arteterapeutické techniky. Zároveň je také jeden z prvních průkopníků skupinové logopedické terapie pro děti. Dospívající a dospělé. Autorem recenzované knihy je klinický logoped Petr Staníček. Čtenáře seznámí se širokým repertoárem her, které je možné využít v podpoře cíleného rozvoje verbální komunikace.

Mou motivací je základní lidská potřeba mít možnost věci ovlivnit – rozhovor s MUDr. Liborem Černým (nejen) o jeho práci v IPVZ

Barbora Richtrová

Listy klinické logopedie 2021, 5(1):65-66 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0081711  

MUDr. Libor Černý, Ph.D. je foniatr a člen Sekce pro foniatrii a  audiologii České spo-lečnosti otorinolaryngologie a chirurgie hla-vy a krku. Je vedoucí subkatedry Foniatrie, pedaudiologie a klinické logopedie při IPVZ. Dlouhodobě pracuje na  Foniatrické klinice 1.LF UK a VFN v Praze. Intenzivně se vě-nuje přednáškové a publikační činnosti. Má rád četbu, hudbu a dobrodružství.