Listy klinické logopedie - Nejnovější články

Zobrazit: Řazení: Stránka:

Výsledky 31 až 60 z 69:

Recenze pracovních sešitů Není slůvko jako slůvko a Fufi a její kamarádiPřečteno - doporučeno?!

Markéta Trtílková

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):79378  

Recenze knihy „Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí“Přečteno - doporučeno?!

Simona Hlaváčová

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):78296  

Recenze knihy „Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí“ Autor: prof. PhDr. RNDr. Marie Vágnerová, CSc.

Zajímavé závěrečné práce z první poloviny roku 2024Varia

redakce

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):77469  

EditorialEditorial

Zuzana Lebedová

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):3245  

Koexistence motorických a funkčních jazykových deficitů na základě kritérií MKN-11 u dětí s poruchou autistického spektra - explorativní studieVaria

Tereza Možná, Hana Válková

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):68-76 | DOI: 10.36833/lkl.2024.013614  

Porucha autistického spektra (PAS) je multifaktoriální neurovývojová porucha, charakterizovaná kromě značné heterogenity také výskytem sekundárních příznaků, mezi které patří mj. poruchy motorických funkcí a narušení motorického vývoje. Hlavním cílem této explorativní studie bylo posoudit u dětí s PAS ve věku 7-10 let koexistenci motorických a funkčních jazykových deficitů (FL), škálovaných dle kritérií ICD-11, standardizovaným hodnocením s užitím testu motoriky pro děti The Movement Assessment Battery for Children, 2. edice (MABC-2). U výzkumného souboru (n = 47; 39 chlapců, 8 dívek; věk 7-10 let, průměrný věk = 8,49; SD = 1,12) byly u 74,5 % detekovány...

Aplikácia programu InterACT v logopedickej prevenciiVaria

Hana Laciková, Joanna Szymczakowska

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):60-67 | DOI: 10.36833/lkl.2024.012479  

V príspevku sa budeme venovať programu InterACT - Attitude Change & Tolerance Program (Weidner, 2015) určenému pre deti predškolského a mladšieho školského veku, ako i procesu jeho adaptácie do poľského (2019) a slovenského (2019-2023) jazyka. Program nadväzuje na niekoľko výskumov, ktoré sledovali postoje detí k zajakavosti a možnosti včasného oboznámenia sa s relevantnými informáciami o zajakavosti. Výskumy potvrdili potrebu venovať sa zmene postojov k zajakavosti už v predškolskom veku. Štatisticky sa preukázalo, že program InterACT efektívne zlepšuje postoje detí k zajakavosti a učí, ako vhodne komunikovať s deťmi so zajakavosťou (Wesierska...

Zátěží vyvolaná obstrukce larynguVaria

Barbora Kalendová, Jiří Dostal

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):53-59 | DOI: 10.36833/lkl.2024.014718  

Zátěží vyvolaná obstrukce laryngu (exercise induced laryngeal obstruction, EILO) je jedna z častých příčin námahové dušnosti objevující se v maximální zátěži při normální morfologii a funkci hrtanu v klidu. Nejčastější je u žen v adolescentním věku a u sportů s vysokými nároky na ventilaci. Obstrukci způsobuje addukce částí laryngu při nádechu, může vznikat v oblasti glotické paradoxním pohybem hlasivek nebo častěji supraglotické addukcí až vnitřním prolapsem aryepiglotických řas a okolních struktur. Často je zaměňována za astmatickou dušnost.

MEDZINÁRODNÁ INICIATÍVA PRE ŠTANDARDIZÁCIU DIÉTY PRI DYSFÁGII (IDDSI) - SLOVENSKÝ PREKLAD A ADAPTÁCIA RÁMCA IDDSIVaria

Silvia Adzimová, Adriana Kumorová, Lenka Lešková

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):41-52 | DOI: 10.36833/lkl.2024.0101000  

Úvod: Medzinárodná iniciatíva pre štandardizáciu diéty pri dysfágii - rámec IDDSI (International Dysphagia Diet Standardization Initiative) je prvým a aktuálne jediným profesionálne uznávaným štandardizovaným systémom pre ľudí s poruchami prehĺtania. Je zameraný na hodnotenie a opis potravín s rôznou úrovňou úpravy textúry a rôzne zahustených nápojov, ako aj na ich testovanie. Na Slovensku je tento systém pomerne neznámy.

Orální restrikce v multidisciplinárním náhleduVaria

Jana Mironova Tabachová, Pavla Hladíková

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):33-40 | DOI: 10.36833/lkl.2024.015691  

Orální restrikci můžeme považovat za problematiku, která spadá do dikce mnoha odborností, jako např. pediatra, laktační poradkyně, stomatologa, logopeda, ortodontisty, fyzioterapeuta, ORL lékaře a dalších. Je potřeba na ni nahlížet komplexně v širším časovém horizontu. Článek shrnuje dopady orální restrikce na pacienta v průběhu jeho vývoje a poukazuje na oblasti, které by mohly být diagnostickým vodítkem k odhalení orální restrikce a jejímu řešení z pohledu multidisciplinárního týmu. Čím je pacient starší, tím více odborníků se bude na jeho léčbě podílet. Tímto příspěvkem si klademe za cíl vzbudit zájem o problematiku u různých odborníků, a předcházet...

DIAGNOSTIKA SOCIÁLNĚ PRAGMATICKÉ KOMUNIKAČNÍ PORUCHY PROSTŘEDNICTVÍM DOTAZNÍKŮ, HODNOTÍCÍCH ŠKÁL A TESTOVÝCH METODVaria

Michaela Plšková

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):28-32 | DOI: 10.36833/lkl.2024.009705  

Předkládaný článek se zabývá možnostmi diagnostiky sociálně pragmatické komunikační poruchy (dále SPKP) se zacílením na dotazníkové metody, testové metody a hodnotící škály. V zahraničí probíhá diagnostika této poruchy často prostřednictvím kombinace rozhovorů, dotazníků, hodnotících škál, pozorování a dalších metod. Cílem této práce bylo vytvořit integrativní přehled, tedy sumarizovat dotazníkové metody, hodnotící škály a testové metody, které jsou zaměřené na diagnostiku pragmatické jazykové roviny. Pro tyto účely bylo vybráno sedm metod, které se zabývají rozpoznáváním deficitů v oblasti pragmatické jazykové roviny, vytvořených v letech 1989-2023....

Keď PPA nie je iba o PPA - kazuistika pacientky s primárnou progresívnou afáziou a funkčnou poruchou rečiVaria

Bianka Hrnčiarová

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):23-27 | DOI: 10.36833/lkl.2024.008600  

Primárna progresívna afázia (PPA) je klinický syndróm, ktorý vzniká na podklade neurodegeneratívneho procesu. PPA je charakteristická postupným rozpadom jazykového systému. Symptómy ochorenia sa najčastejšie manifestujú okolo 50. roku života, no vyskytujú sa aj u čoraz mladšej populácie. Oboznámenie sa s takýmto typom diagnózy predstavuje pre pacienta určitú psychickú záťaž. Vyrovnávanie sa s diagnózou závisí od osobnostných čŕt pacienta (Nash, Hutner a Caligor, 2014). Neadekvátne spracovanie stresu a psychickej záťaže môže viesť k rozvoju funkčnej poruchy hybnosti (Thenganatt a Jankovic, 2015). Prezentujeme kazuistiku 38-ročnej pacientky s anamnézou...

Hlasová reedukace u pacientky s parézou hlasivky - kazuistikaVaria

Tereza Školníková

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):18-22 | DOI: 10.36833/lkl.2024.006739  

Kazuistika se věnuje pacientce s parézou levé hlasivky. K tomuto stavu došlo po operaci adenomu příštítného tělíska. Případová studie se zaměřuje na popis průběhu hlasové reedukace a míru jejího efektu na kvalitu pacientčina hlasu.

Ťažká orofaryngeálna dysfágia pri laryngeálnej neuropatii: kazuistikaVaria

Ema Číčelová, Lukáš Varga, Žofia Frajková

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):11-17 | DOI: 10.36833/lkl.2024.003432  

Unilaterálna paréza hrtana môže viesť k narušeniu hlasu, poruche prehĺtania a k poruche dýchania. Patomechanizmom poruchy prehĺtania je zníženie senzitivity supraglotických štruktúr, narušenie ochrannej funkcie hrtana a oslabenie svalstva horného pažerákového zvierača. Predmetom kazuistiky je 85-ročný pacient, u ktorého sa po gastrofibroskopickom vyšetrení rozvinul klinický obraz unilaterálnej parézy hrtana s ťažkými dysfagickými príznakmi vedúcimi k vzniku aspiračnej pneumónie. Pacient bol v dlhodobej starostlivosti dysfagiologického tímu, ktorý realizoval diagnostiku a manažoval reštitúciu prehĺtania. Kazuistika opisuje patomechanizmus poruchy prehĺtania...

Informatívnosť diskurzu pri Alzheimerovej chorobe a miernej kognitívnej porucheVaria

Viktória Čiernik Kevická, Petra Brandoburová, Jana Marková

Listy klinické logopedie 2024, 8(1):4-10 | DOI: 10.36833/lkl.2024.001595  

V posledných rokoch sa hodnotenie jazykových schopností osôb s kognitívnym deficitom zameriava na hodnotenie diskurzu. Konkrétne analýza informatívnosti sa ukazuje ako účinný diagnostický nástroj. Ide o hodnotenie, ktoré kombinuje štrukturalistický a funkcionalistický prístup k analýze diskurzu. Cieľom výskumu je zhodnotiť informatívnosť diskurzu osôb s demenciou pri Alzheimerovej chorobe (AD) a miernou kognitívnou poruchou (MCI). Výskumnú vzorku tvorí 25 osôb s AD, 25 osôb s MCI a 25 zdravých kontrol. Vzorky diskurzu sú elicitované pomocou opisu obrázkov. Na hodnotenie informatívnosti sa používa metóda analýzy hlavných konceptov. Výsledky výskumu...

EditorialEditorial

Zuzana Lebedová

Listy klinické logopedie 2023, 7(2):3137  

Jsem ráda, že mám profesi, ve které mohu pomáhat druhým, což mě dělá šťastnou - rozhovor s PhDr. Milenou Košťálovou, Ph.D.Setkání s...

Mgr. Simona Hlaváčová

Listy klinické logopedie 2023, 7(2):56-58166  

Recenze knihy - Primární progresivní afáziePřečteno - doporučeno?!

Zuzana Konůpková

Listy klinické logopedie 2023, 7(2):55264  

Výsledky rodičovského dotazníku zkoumajícího vývoj řeči a jazyka u česky mluvících dětí ve věku 5,5-6,5 let - pilotní studieVaria

Gabriela Solná, Barbora Červenková

Listy klinické logopedie 2023, 7(2):47-54 | DOI: 10.36833/lkl.2023.026572  

Pro určení míry vývojového opoždění v oblasti řeči či jazyka je možné využít rodičovské dotazníky. Můžeme odlišit dva základní typy. První využívá položkové hodnocení jednotlivých kategorií, bývá obvykle standardizovaný a obsahuje normy. V rámci pilotní studie jsme využili druhý typ dotazníku, ve kterém rodiče dětí odpovídali na otázky související s faktory prostředí, rodinnou a osobní anamnézou a vývojem řeči a jazyka.

Adaptácia metodiky podľa Yarussa a Reardon-Reeves na terapiu zajakavosti u detíVaria

Kristína Mocsári, Jana Marková

Listy klinické logopedie 2023, 7(2):38-46 | DOI: 10.36833/lkl.2023.016554  

Úvod: Zajakavosť predstavuje komplexné narušenie komunikačnej schopnosti, zvyčajne sa objavuje už v predškolskom veku. Napriek tomu, že u niektorých detí môže dôjsť k spontánnej náprave, považujeme za dôležité venovať sa terapii zajakavosti už v predškolskom veku, nakoľko u mnohých detí môže bez terapie pretrvávať problém do neskoršieho veku až dospelosti.

Odkazy na zajímavé závěrečné práce s tematikou psychiatrických onemocnění v klinické logopedické praxiHlavní téma

redakce

Listy klinické logopedie 2023, 7(2):37151  

Farmakoterapie demencíHlavní téma

Nina Michalková, Adéla Mitášová

Listy klinické logopedie 2023, 7(2):34-36 | DOI: 10.36833/lkl.2023.022307  

Demence je syndrom způsobený onemocněním mozku, při kterém dochází k narušení vyšších kortikálních funkcí, k nimž patří paměť, myšlení, orientace, schopnost učení, jazyk, úsudek a další. Porucha těchto funkcí způsobuje časem významné omezení soběstačnosti pacienta.

Selektivní mutismus - optikou současnostiHlavní téma

Barbora Richtrová

Listy klinické logopedie 2023, 7(2):27-33 | DOI: 10.36833/lkl.2023.0211056  

Záměrem sdělení je popsat stručný přehled soudobého vědeckého pojetí selektivního mutismu. Od první průkopnické práce doktora Kussmaula z roku 1877 a pozdější práce dětského psychiatra Tramera z roku 1934 doznalo povědomí o selektivním mutismu významných změn. Tato přehledová studie nabízí souhrn moderních vědeckých poznatků o SM. Hlavním cílem je upozornění na skutečnost, že současné studie a analýzy nabízí zařazení SM mezi neurovývojové poruchy, jelikož je selektivní mutismus heterogenní, komplexní a mnohostranná porucha. Zařazení mezi úzkostné poruchy se nejeví jako zcela přiléhavé. Text zároveň nabízí návrh subtypů pro SM, ze kterého vyplývá nutnost...

Úvod do problematiky autismu v kontextech paradigmatu neurodiverzity a přístupu zaměřeného na člověkaHlavní téma

Miklós Csémy

Listy klinické logopedie 2023, 7(2):19-26 | DOI: 10.36833/lkl.2023.0201416  

Cílem práce je popsat roli paradigmatu neurodiverzity ve vnímání autismu a zhodnotit jeho implikace pro klinickou praxi. Diagnostická kritéria a koncep­tualizace autismu prošla během posledního století řadou změn. Původně byl autismus součástí konceptu schizofrenie, následovalo Kannerovo pojetí, které bylo později rozšířeno o Aspergerův syndrom. Výrazné generalizační změny v klasifikaci autismu jsou patrné v 5. vydání DSM i 11. revizi MKN. Tradiční medicínské modely autismu, jako je triáda postižení a teorie mysli, v důsledku štěpicí povahy medicínského jazyka nedostačují k popisu celku autistické zkušenosti. Štěpení může ovlivňovat způsoby intervence,...

Selektivní mutismus - kazuistiky: multimodální terapeutický přístup doplněn o Práce v hliněném poli®Hlavní téma

Barbora Richtrová

Listy klinické logopedie 2023, 7(2):13-18 | DOI: 10.36833/lkl.2023.019863  

Selektivní mutismus je klasifikován jako méně častá úzkostná porucha. Tento typ poruchy je vysoce rušivý a limituje kvalitu života. Včasné odhalení a vhodně zvolená terapie je proto zásadní. Terapie by měla stát na dvou základních lidských potřebách: VZTAH a BEZPEČÍ. V současnosti se dominantně využívá terapie se zapojením více modalit. Vědecky je potvrzená účinnost zejména behaviorální terapie a využití "nesoustředěné" komunikace (Oerbeck et al., 2014; Driessen et al., 2020). Multimodální přístup jsme v našem případě rozšířili o senzomotorickou arteterapeutickou metodu Práce v hliněném poli®. Jde o komplexní metodu zaměřenou na tělo a bazální...

Komorbidní psychiatrická onemocnění u vývojové dysfázie (vývojové poruchy jazyka)Hlavní téma

Lenka Pospíšilová

Listy klinické logopedie 2023, 7(2):4-12 | DOI: 10.36833/lkl.2023.0181217  

Součástí psychiatrických onemocnění jsou některé logopedické diagnózy. K jejich pochopení je nezbytné odlišit řeč, jazyk a sociální komunikaci, jejichž deficity jsou zároveň ukazateli dalších duševních poruch. Narušením vývoje jazyka vznikne vývojová porucha jazyka, v zahraničí čím dál více známá pod zkratkou DLD, v ČR pod termínem vývojová dysfázie. Tato porucha náleží k neurovývojovým poruchám (NVP), které jsou charakteristické silným genetickým pozadím, strukturálními abnormitami v mozku a tendencí přetrvávat celoživotně. Protože mezi společné znaky NVP patří i vzájemné překrývání, DLD vytváří komorbidní spojení s ostatními NVP. Přehledový článek...

Odkazy na zajímavé závěrečné práce s tematikou syndromových vad v orofaciální oblastiHlavní téma

redakce

Listy klinické logopedie 2023, 7(1):39169  

Rozhovor s Barborovu RichtrovouSetkání s...

Petr Šmíd

Listy klinické logopedie 2023, 7(1):61-63176  

Recenze vývojová verbální dyspraxiePřečteno - doporučeno?!

Tomáš Kubík

Listy klinické logopedie 2023, 7(1):58464  

Recenze TEPROPřečteno - doporučeno?!

Lucie Kytnarová

Listy klinické logopedie 2023, 7(1):58427  

Recenze knihy Gestikulace v komunikaci osob s diagnostikovanou afáziíPřečteno - doporučeno?!

David Konopáč

Listy klinické logopedie 2023, 7(1):60212