EDITORIAL

Zuzana Lebedová

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):3621  

Porozumění řeči v kontextu jazykových deficitů u osob s neurokognitivními poruchami

Lucie Nohová, Kateřina Vitásková

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):4-13 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0211814  

Tento příspěvek si klade za cíl poukázat na problematiku jazykových deficitů a specifičtěji narušeného porozumění mluvené řeči u osob s vybranými neurokognitivními poruchami. Osoby s Alzheimerovou nemocí, Parkinsonovou nemocí či roztroušenou sklerózou se potýkají s narušením kognitivních funkcí, jejichž součástí jsou též dovednosti jazykové. Obtíže se mohou projevit na různých jazykových rovinách - foneticko-fonologické, lexikálně-sémantické, morfologicko-syntaktické a/nebo pragmatické. Komplexní proces porozumění mluvené řeči zahrnuje všechny zmíněné jazykové roviny. Jeho narušení může mít dopad na každodenní aktivity jedince a jeho kvalitu života....

Terapie primární progresivní afázie v aktuálním výzkumu

Simona Hlaváčová

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):14-20 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0201920  

Primární progresivní afázie je neurodegenerativní klinický syndrom s predominantní poruchou v oblasti řeči a jazyka. V současné době neexistuje léčebná ani symptomatická farmakologická terapie. Logopedická intervence představuje pro pacienty s primární progresivní afázií optimální terapii pro maximalizaci komunikačních schopností po co nejdelší možnou dobu. Klinický logoped má k dispozici několik terapeutických strategií zaměřených na konkrétní deficity nebo strategie orientované funkcionálně. Následující článek podává přehled o terapeutických přístupech k primární progresivní afázii a specifikách generalizace terapie u pacientů s tímto syndromem v...

Porozumění větám u pacientky s mírnou kognitivní poruchou amnestického typu: kazuistika

Viktorie Hedvika Plawná, Lucie Nohová, Kateřina Vitásková

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):21-26 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0231115  

Mírná kognitivní porucha (MKP) ohrožuje velké procento seniorské populace po celém světě. Mezi symptomy patří též deficity v jazykových a řečových procesech. Tento příspěvek upozorňuje na problematiku narušeného porozumění řeči na úrovni vět u osob s MKP, a to prostřednictvím kazuistiky. U pacientky s MKP amnestického typu byla zkoumána úroveň větného porozumění pomocí české verze Testu porozumění větám. Zjištěna byla narušená komprehenze všech typů syntaktických konstrukcí s vysokou potřebou opakování a dále byl prokázán vliv komplexnosti vět na porozumění. Z analýzy výsledků vyplývá, že nedostatečné zpracování jazykové informace je důsledkem omezených...

Přehled rizikových faktorů vzniku demence

Simona Hlaváčová

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):27-33 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0242078  

Demence je komplexní syndrom s rapidně rostoucí celosvětovou incidencí. Má dramatický dopad nejen na život pacienta, jemuž byla diagnostikována, ale i na život jeho blízkých. Současně jsou náklady spojené s demencí výrazně vyšší než náklady na jiná významná onemocnění. Výzkumy potvrzují, že eliminace známých modifikovatelných rizikových faktorů může vést k potenciální signifikantní redukci incidence demence, vzhledem k absenci efektivní léčby je tak znalost rizikových faktorů a primární prevence zásadním opatřením světového veřejného zdravotnictví. Rizikové faktory se dělí na modifikovatelné a nemodifikovatelné podle toho, nakolik jsou ovlivnitelné...

Prostorový neglekt u pacientů po cévní mozkové příhodě

Kristýna Hoidekrová, Tomáš Vilimovský

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):34-41 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0251979  

Prostorový neglekt (PN) je heterogenní syndrom, který se vyskytuje u jedinců po získaném poškození mozku. Jedná se o poruchu prostorové pozornosti, která má negativní dopad na funkční stav jedince, jeho soběstačnost, psychosociální schopnosti a též negativně ovlivňuje rehabilitační výstupy.V rámci logopedické intervence se PN nejvíce se projevuje během čtení a psaní. PN se může vyskytovat v různých variantách a z tohoto důvodu je nutné provádět dostatečnou a vhodnou diagnostiku. Volba diagnostických nástrojů může být klíčová pro odhalení typu neglektu a následné nastavení terapeutických technik, přístupů a vlastní léčby neglektu. Nejčastěji...

Pacient se získanou poruchou řečových schopností v praxi klinického neuropsychologa, kazuistika

Zuzana Hummelová

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):42-48 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0311066  

Poruchy řečových funkcí u dospělých pacientů jsou doprovodným symptomem u celé řady diagnostických kategorií, zejména neurologických (například neurodegenerativní onemocnění, cévní mozkové příhody). V rámci své klinické praxe se s řečovými poruchami setkává naprostá většina neuropsychologů. V našem příspěvku předkládáme kazuistiku pacienta, kde se prolínají poruchy řeči s dalšími kognitivními a behaviorálními symptomy.

Odkazy na zajímavé závěrečné práce s tematikou kognitivně-komunikačních poruch

LKL

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):49736  

Stručný dotazník dětského slovníku SSDS 16-42: Představení screeningového diagnostického nástroje pro včasné odhalení dětí s opožděním ve vývoji jazykových schopností

Ilona Bytešníková, Filip Smolík

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):50-55 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0093851  

Cílem tohoto sdělení je informovat klinické logopedy a další odborníky o významu včasné detekce deficitů ve vývoji jazykových schopností v raném věku prostřednictvím rodičovských dotazníků. Rodičovské dotazníky jsou v celé řadě zahraničních zemí efektivně užívány již několik desítek let. Pro včasnou detekci dětí s opožděním/narušením ve vývoji jazyka mají význam i tzv. krátké verze rodičovských dotazníků. V příspěvku je představen screeningový diagnostický nástroj na včasné posouzení úrovně porozumění a produkce vývoje jazykových schopností, jehož zavedení do praxe může usnadnit včasnou identifikaci dětí, u kterých lze pozorovat zvýšené riziko vývojových...

Sociálně pragmatická komunikační porucha

Barbora Červenková

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):56-61 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0183279  

Řeč díky své komplexní povaze tradičně dělíme do čtyř základních jazykových rovin (foneticko-fonologická, lexikálně-sémantická, morfologicko-syntaktická a pragmatická). V rámci lingvisticky orientovaných směrů můžeme v poslední době vysledovat zvýšený zájem o oblast pragmalingvistiky, nicméně klinicko-logopedické publikace věnované pragmatické jazykové rovině a obtížím v oblasti sociálně pragmatické komunikace dosud chybí. Do nového diagnostického manuálu DSM-V Americké psychiatrické společnosti (APA) však byla nově zařazena diagnóza Sociálně (pragmatické) komunikační poruchy a do International Statistical Classification of Diseases and Related Health...

Autostygmatyzacja w jąkaniu - badanie wstępne z wykorzystaniem polskiej adaptacji Skali postrzegania jąkania

Natalia Bauszek, Katarzyna Węsierska

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):62-70 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0191126  

Artykuł prezentuje wyniki badania pilotażowego z wykorzystaniem polskiej wersji Skali postrzegania jąkania. Zjawisko stygmatyzacji w przypadku jąkania jest obecne i wywiera negatywny wpływ na jakość życia osób jąkających się. Celem opisywanego badania było rozpoznanie opinii tzw. podwójnych ekspertów na temat zjawiska stygmatyzacji i autostygmatyzacji w jąkaniu oraz poprawności polskiej adaptacji skali i potencjalnych możliwości jej stosowania w terapii osób dorosłych z jąkaniem. W tym badaniu jakościowym wzięło udział 7 respondentów - logopedów, psychologów, liderów ruchu samopomocy dla osób jąkających się, którzy mają osobiste doświadczenia związane...

RECENZE DIAGNOSTICKÉHO MATERIÁLU: TEPO – TEST POROZUMĚNÍ VĚTÁM

Lucie Zapletalová

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):711712  

RECENZE KNIHY: DEMENCE: HODNOTICÍ TECHNIKY A NÁSTROJE

Naděžda Lasotová

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):72651  

STIMULUJÚCE A PODPORUJÚCE PROSTREDIE JE AZDA NAJDÔLEŽITEJŠIE PRE ZAČÍNAJÚCEHO ODBORNÍKA: ROZHOVOR S PROF. ZSOLTEM CSÉFALVAYEM

Petr Šmíd

Listy klinické logopedie 2022, 6(2):73-75602