EDITORIAL

Zuzana Lebedová

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):3796  

Proprioceptivní senzomotorická zpětná vazba v rehabilitaci postižení funkcí oro-faryngeální oblasti technikou fyziologického svalového souhybu - kazuistiky

MUDr. Martin Kučera

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):4-12 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0102085  

Autor v článku shrnul své zkušenosti s rehabilitací kombinovaných poruch řeči a polykání při postižení oro-faryngeální oblasti u dospělých. Podstatou popsaných terapeutických postupů je využití senzomotoriky a fyziologického svalového souhybu horní končetiny a svalů oblasti oro-faryngeální. Tento postup rehabilitace umožňuje práci s celým motorickým vzorcem (polykání, artikulace), nikoliv pouze s jeho částmi. Efektivita a specifika této léčebné techniky jsou doloženy na jednotlivých kazuistikách. Jedná se o autorskou techniku autora článku.

Obstrukce horních cest dýchacích při rýmě a rinosinusitidě

MUDr. Jitka Vydrová

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):13-16 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0161689  

Rinosinusitida je jedním z nejčastějších onemocnění horních cest dýchacích. Postihuje více než 10 % dospělých osob a až 70 % dětí. Rinosinusitida je častou příčinou pracovní neschopnosti nemocných. Projevuje se nosní neprůchodností, vleklou či recidivující nosní sekrecí a často i bolestmi v obličejové části hlavy a zhoršením čichu. Akutní rinosinusitida trvá až dvanáct týdnů. Onemocnění je nejen protrahované, ale velmi často recidivuje či přechází do chronicity, a to i navzdory terapii. V dětském věku je akutní či chronická rinosinusitida spojená s vleklým či recidivujícím kašlem a hypertrofií adenoidní vegetace v nosohltanu. Současná diagnostika rinosinusitidy...

Rinolália aperta & dysfágia – sprievodné komplikácie liečby karcinómu mäkkého podnebia (kazuistika)

Mgr. et Mgr. Silvia Adzimová

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):17-26 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0151800  

Karcinóm orofaryngu predstavuje najčastejšiu malígnu chorobu hltana. V našom príspevku pojednávame o prípadovej štúdii pacientky so získanou otvorenou fufnavosťou a dysfágiou, ako sprievodných symptómoch chirurgickej a onkologickej liečby adenoidne cystického karcinómu malej slinnej žľazy mäkkého podnebia. V rozsiahlejšom úvode približujeme teóriu k medicínskej problematike pre lepšie pochopenie medzidisciplinárnej spolupráce. Nasleduje prípadová štúdia pacientky, ktorej bola počas hospitalizácií poskytnutá klinicko-logopedická intervencia konziliárnou formou. Na rozdiel od ambulantnej formy tu preto dominuje poradenská úloha klinického logopéda a...

Adenoidní vegetace z pohledu ORL lékaře a foniatra

MUDr. Dagmar Hošnová, Ph.D., MUDr. Milan Urík, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):27-30 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0134003  

Rhinolalie je patologické zvýšení nebo snížení nosovosti v mluvním projevu. Jednou z nejčastějších příčin uzavřené huhňavosti u dětí je adenoidní vegetace. Klinicky se projevuje mechanickou obstrukcí nosohltanu a z toho plynoucími příznaky, jako je porucha dýchání nosem, chrápání, syndrom spánkové apnoe, huhňavost, obstrukce tubárních torů s následným výpotkem ve středouší a zhoršením sluchu. Dále působí jako infekční fokus s řadou komplikací. Diagnostika je založena na klinických symptomech, vyšetření nosohltanu, plně spadá do kompetence ORL lékaře, často je žádoucí konzultace s foniatrem a logopedem pro posouzení doposud nezjištěného submukózního...

Pomáháme dětem s rozštěpem obličeje projít léčbou s úsměvem

Mgr. Anežka Rouš Dvořáková

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):31899  

Raná intervence u předčasně narozených dětí s rizikem rozvoje dětské mozkové obrny

Mgr. Barbora Červenková

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):32-36 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0062446  

Počet dětí narozených před 37. týdnem těhotenství celosvětově neustále narůstá. Díky vysoce kvalitní lékařské péči se v ČR v posledních dekádách zvyšují především počty dětí extrémně a těžce nezralých. U této skupiny dětí je vyšší riziko rozvoje mozkové obrny (MO). Až do přelomu letopočtu byla většina publikovaných odborných prací orientována na otázku, jak co nejlépe zajistit přežití dítěte. Aktuálně se ohnisko zájmu přesouvá také k otázce zajištění co nejkvalitnější neurovývojové péče. Ukazuje se, že nejefektivnější je velmi raná péče. V poslední dekádě dochází k významnému rozšíření spektra rehabilitačních metod. Aktuálním trendem je snaha rozvíjet...

Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč

Mgr. Marja Volemanová

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):37-44 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0116168  

Vývoj motoriky, primární reflexy a vývoj řeči spolu souvisí. Ale jak? Denně pracuji s dětmi s přetrvávajícími primárními reflexy. Tyto děti mívají problémy ve škole (poruchy učení, soustředění, pozornosti), s motorikou (horší hrubá i jemná motorika, grafomotorika a koordinace pohybů), mají autistické symptomy nebo mají problémy s řečí, čemuž se věnuji v tomto článku. Ráda spolupracuji s logopedy, abychom nabídli co nejkomplexnější přístup a péči dětem s těmito potížemi. Cílem tohoto článku je tedy stručně a srozumitelně vysvětlit souvislosti mezi primárními reflexy a vývojem motoriky a řeči. V závěru pak i krátce zmíním možnosti intervence, které mohou...

Rozštěp mi vzal čas a kus dětství, ale dal mi pokoru a větší nadhled

Mgr. Tereza Soldánová

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):45-46976  

Rozhovor o osobní zkušenosti pacienta s rozštěpem

Bylo to těžké, ale zvládli jsme to…

Mgr. et Mgr. Helena Blažková

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):47-50820  

Rozhovor s maminkami dětí s rozštěpovou vadou

Celoživotní vzdělávání a vybrané vzdělávací kurzy podporující komplexní přístup ke klientovi

Mgr. et Mgr. Petra Křížkovská, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):66-71 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0021547  

Předkládaný text referuje o nabídce vybraných kurzů pro klinické logopedy v prostředí České republiky. Tyto kurzy mohou klinickým logopedům sloužit jako podpora v orientaci terapie nebo v terapii samotné. Všechny uvedené vycházejí z potřeby komplexní logopedické terapie a přístupu k člověku. Článek rovněž zdůrazňuje potřebu permanentního celoživotního vzdělávání vzhledem k měnícím se podmínkám v souvislosti s rozvojem moderní vědy a techniky.

Best practice in working with children who have developmental language disorder: a focused review of the current research evidence base

Hazel Roddam, Jemma Skeat

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):72-78 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0144889  

The purpose of this paper is to provide a synthesis of the current international research evidence base regarding best practice in the diagnosis and treatment of children with language disorders. We begin with a discussion about the terminology used and how this relates to identification and diagnosis, and then describe assessment and treatment practices. The discussion of intervention and case management of these children focuses on the use of high quality evidence that presents an overview of treatment approaches, rather than specific treatment programmes that may not be relevant to all international practice settings. The paper sets the context...

Osvědčené postupy při práci s dětmi s vývojovou jazykovou poruchou: přehled současných výzkumů založených na důkazech

Hazel Roddam, Jemma Skeat

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):79-802006  

Účelem tohoto článku je syntéza současných výzkumů založených na  důkazech, publikovaných celosvětově, věnovaných efektivním diagnostickým a terapeutickým postupům u  dětí s  vývojovou poruchou jazyka (vývojovou dysfázií, pozn. red.). V úvodu článku se budeme věnovat diskuzi o aktuální terminologii související s touto diagnózou a následně budeme popisovat diagnostické a terapeutické postupy. Cílem tohoto článku je uvést přehled základních terapeutických postupů založených na  důkazech vysoké kvality. Pozornost nebudeme věnovat specifickým terapeutickým programům, jejichž použití nelze zevšeobecnit. Vycházíme z  kontextu výstupů z  výzkumů mezinárodní...

Efektivita elektrické stimulace přístrojem VitalStim při terapii dysfagie: přehledový článek

Mgr. Markéta Zatloukalová

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):87-92 | DOI: 10.36833/lkl.2020.0123657  

Neuromuskulární elektrická stimulace je jako terapeutická metoda využívána již řadu let. Zařízením přímo vyvinutým pro elektrickou stimulaci svalů hlavy a krku je VitalStim. V České republice se jedná o poměrně novou terapeutickou techniku, v zahraničí je již známa přibližně od roku 2001. Od počátku je však její využití pro terapii u pacientů s dysfagií mezi odborníky velmi diskutováno. Ačkoliv již byla provedena řada studií, doposud nebyla efektivita tohoto terapeutického postupu jednoznačně prokázána. Předkládaný systematický přehled si klade za cíl analyzovat výsledky vybraných zahraničních studií zaměřených na tuto problematiku a poskytnout tak...

Souhrnná recenze publikace: Kompendium klinické logopedie

PhDr. Lenka Dzidová, Mgr. Bronislava Bubeníčková, PhDr. Jan Dezort, Ph.D., MUDr. Ivan Jedlička, Mgr. Zuzana Lebedová, PhDr. Božena Sulženková, doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):51-581911  

Kompendium klinické logopedie je kolektivní monografií sestavenou předními odborníky oboru klinická logopedie a příbuzných oborů, která čtenářům předkládá současné poznatky a trendy v oblasti zdravotnické péče o osoby s poruchami komunikace vzhledem k víceoborovému pojetí. Navazuje tak na knihu Klinická logopedie (Škodová, Jedlička a kol., 2003, 2007) – první vysokoškolskou učebnici klinické logopedie u nás. Publikace je rozdělena do 26 kapitol a 5 tematických celků.

Recenze publikace: Handbook of Clinical Neurology: Neonatal Neurology, Volume 162, 1st edition

Mgr. Barbora Červenková

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):59-60874  

Nakladatelství Elsevier pokračuje ve vydávání nejnovějších up to date neurologických studií; v rámci série Handbook of Clinical Neurology byl v roce 2019 vydán jedinečný unikátní svazek věnovaný pouze neonatální neurologii. V posledních dvou dekádách dochází díky pokrokům v neonatální intenzivní  medicíně, zobrazovacím metodám, digitálnímu EEG monitoringu a genetickému testování k obrovským změnám managementu superrané péče o novorozence s neurologickým postižením. Díky dlouhodobé spolupráci neonatologů a dětských neurologů dochází k ustanovení vysoce specializovanéhooboru neonatální neurologie. V zahraniční začínají být do multidisciplinárních...

Recenze knihy: P. Schneider a A. Kohmäscherová: Čo môžem robiť, ak sa moje dieťa zajakáva?

PhDr. Jan Dezort, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):611602  

Dostal jsem do ruky knihu, která byla poprvé vydána v Německu v roce 2017. Nám je jazykově nejbližší její slovenská verze (2019). Autory jsou Peter Schneider a Anke Kohmäscherová, němečtí balbu-tologové, kteří se přesně na 100 stranách snaží pomoci dětem a jejich rodičům po-chopit problém koktavosti. A podle nad-šených zahraničních ohlasů se jim to po-dařilo. Podívejme se na jejich úspěšnou publikaci podrobněji.

Kdo nezná a neuznává svou minulost, ten se vystavuje nebezpečí, že nezakotven promrhá svoji budoucnost

Mgr. Barbora Richtrová

Listy klinické logopedie 2020, 4(1):62-651377  

Rozhovor s docentem Karlem Neubauerem