Editorial

Zuzana Lebedová

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):3663  

Neverbální komunikace kojenců narozených předčasně jako způsob hodnocení funkčního stavu centrální nervové soustavy

Barbora Červenková

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):4-9 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0052356  

Neverbální komunikace obvykle doplňuje komunikaci verbální. Mezi prostředky neverbální komunikace řadíme gesta, pohyby tělem či hlavou, postoj těla, výraz tváře, pohled očí, proxemiku a tělesný kontakt, tón hlasu a další aspekty našeho zjevu či prostoru, který obýváme. Z neverbální komunikace kojenců narozených předčasně však můžeme získat mnohem širší spektrum informací. Odborníci, lékaři (dětský neurolog, neonatolog) i specialisté na vývoj z různých nelékařských profesí (klinický logoped, fyzioterapeut, ergoterapeut, dětský klinický psycholog) potřebují zjistit aktuální funkční stav centrální nervové soustavy (CNS) u dítěte narozeného předčasně již...

Cesty k funkční komunikaci dětí s vývojovou anartrií v Jedličkově ústavu - kazuistiky

Milada Janoušková, Jitka Komrsková, Jana Havlíčková

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):10-16 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0041142  

Předkládané kazuistiky seznamují s možnostmi využití pomůcek alternativní a augmentativní komunikace u dětí s kombinovaným postižením a symptomatickou poruchou řeči. Představíme a porovnáme náhradní způsoby komunikace u dvou chlapců s vývojovou anartrií. První případová studie se věnuje dítěti se syndromem Lesch-Nyhan, druhá chlapci s vývojovou poruchou centrálního nervového systému. Naším cílem je ukázat hledání cest k funkční komunikaci a rozvoji dítěte, které není schopné mluvené řeči.

AAKtuálne terapie: intervencie s použitím modelovania (Carol Zangari, 2020)

Martina Kukumbergová

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):17-22 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0022147  

Tradičná AAK intervencia sa zameriavala na rozvoj produkcie používateľa AAK. Pomocné jazykové modelovanie je populárna intervenčná stratégia AAK, ktorá je založená na dôkazoch a má pozitívny vplyv nie len na produkciu grafických znakov, ale aj na zlepšovanie porozumenia hovorenej reči. Základným princípom tejto intervencie je, že komunikačný partner používa AAK popri hovorenej reči s cieľom poskytnúť dieťaťu model/vzor takej komunikačnej modality, akú bude dieťa používať na produkciu. Ukázalo sa a dokazujú to viaceré výskumy, že tento typ AAK intervencie pomáha pri rozvoji aj ďalších komunikačných schopností používateľov AAK.

Výzvy facilitované komunikace prostřednictvím taktilní technologické pomůcky u jedinců s duálním smyslovým postižením

Marína Štibrányiová

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):23-25 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0031073  

Možnosti komunikace mezi jedinci s duálním smyslovým postižením a většinovou společností jsou podporované technickými pomůckami. Celá řada výzkumných týmů se věnuje vývoji technických pomůcek, které mají komunikaci usnadnit a přímo zprostředkovat. Náročnost technologického řešení však celou řadu těchto pomůcek vůbec nedostane do praxe a lidé s duálním smyslovým postižením nemají možnost je využívat. Přehledová studie nabízí vhled do oblasti vývoje technologických řešení a jejich uplatnění v praxi.

Praktické využití jádrové slovní zásoby a modelování v augmentativní a alternativní komunikaci

Jana Šarounová

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):26-30 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0072654  

Článek se zabývá dvěma tématy v oblasti augmentativní a alternativní komunikace (AAK), která jsou důležitá pro zavádění aktivní komunikace uživatelů - jádrovou slovní zásobou a modelováním. Využití jádrové slovní zásoby umožňuje uživateli komplexnější vyjadřování v řadě komunikačních situací, rozšíření komunikace i o jiné nástroje, než je jen žádost. Zavádí užívání vět a zapojuje více slovních druhů, a to vše jak v manuálních znacích, tak v komunikaci pomocí symbolů. Modelování pak představuje nejpřirozenější metodu "nácviku" dorozumívání pomocí AAK, kdy komunikaci pomocí metod AAK uživateli předvádí a ukazuje jeho okolí v každodenních situacích.

Zhodnocení aktuálního stavu řeči a kognitivních funkcí po 10 letech od těžkého traumatického poranění mozku adolescenta: kazuistika

Lenka Dzidová

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):31-38 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0081240  

Tento příspěvek se věnuje kazuistice adolescenta s dg. těžkého traumatického poranění mozku a jeho následkům včetně zmínky o prognostických faktorech a prediktorech vývoje zdravotního stavu daného jedince. Týká se chlapce, který ve věku 13 let utrpěl vážný úraz mozku - krvácení do pravé postranní komory, kontuzi frontálně vpravo, difúzní edém mozku, mnohočetné fraktury kalvy vpravo a fraktury obličejových kostí. Byla mu provedena evakuace epidurálního hematomu v místě dekompresní kraniektomie vpravo. Hoch byl ve vigilním kómatu 4 měsíce. Kromě počáteční bazální stimulace a masáží mu byla poskytnuta terapie dysfagie, prováděl dechová cvičení, nácvik...

Alternativní a augmentativní komunikace u pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou

Naděžda Lasotová, Adam Betík, Eva Vlčková

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):39-45 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0142028  

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní neurodegenerativní onemocnění. K typickým symptomům onemocnění patří mj. dysartrie a dysfagie (tzv. bulbární příznaky). Postupné oslabení až ztráta řečových funkcí staví pacienty s ALS do pozice vážných kandidátů pro zavedení alternativní a augmentativní komunikace (AAK). Pacienti s ALS by měli být od počátku onemocnění sledováni klinickým logopedem s pravidelným hodnocením řečových funkcí, doporučením a nastavením AAK. Zajištění možnosti komunikace po celou dobu onemocnění výrazně zlepšuje kvalitu života pacientů i jejich blízkých. Příspěvek prezentuje výsledky dlouhodobého sledování souboru 89...

Gestikulace u pacientů s diagnostikovanou afázií

Martin Janečka

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):46-52 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0111944  

Autor děkuje klinickým logopedům Zuzaně Konůpkové z Foniatrické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Praha a Tomáši Kubíkovi z Nemocnice Písek za cenné podněty týkající se symptomů afázie, Zuzaně Konůpkové pak navíc i za zprostředkování participantů k výzkumu. Dále děkuje Evě Flanderkové a Michalu Lázničkovi za cenné rady týkající se zvolené metodiky výzkumu. Za všechny zbylé nedostatky předkládaného článku však odpovědnost přebírá výlučně jeho autor.

Odkazy na zajímavé závěrečné práce s tematikou alternativní a augmentativní komunikace

LKL

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):53972  

Možnosti získání příspěvků na pořízení pomůcek pro alternativní a augmentativní komunikaci a seznam poskytovatelů pomůcek

Petr Šmíd, Libuše Kallasová

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):54698  

Milí čtenáři, na tomto místě si vám dovolujeme předložit seznam míst, kde můžete získat pomoc při výběru pomůcek pro alternativní a augmentativní komunikaci, a tipy, jak jejich pořízení financovat. Výčet – především poskytovatelů pomůcek – pochopitelně není vyčerpávající.

Nejdůležitější parametry saviček aktuálně používaných u hospitalizovaných předčasně narozených kojenců

Barbora Červenková

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):55-62 | DOI: 10.36833/lkl.2021.0261351  

Cílem této studie je testování rychlosti a variability průtoku savičkami, jež jsou aktuálně využívány v České republice po dobu hospitalizace u předčasně narozených dětí. Pro srovnání bylo vybráno 10 saviček jednorázových a 10 saviček určených pro opakované použití. Testováno bylo následně 10 stejných produktů od dvaceti saviček zařazených do základního souboru určených k testování. Měřen byl objem kojenecké mléčné formule odsátý za dobu jedné minuty pomocí odsávačky mléka. Pro srovnání saviček jednotlivých kategorií a výrobních značek byla využit průměrná rychlost průtoku savičkou a koeficient variace.

Dysfluencie v diskurzoch zdravej dospelej populácie

Viktória Kevická, Jana Marková, Dana Buntová

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):63-69 | DOI: 10.36833/lkl.2022.001912  

Na plynulosť produkcie diskurzu a výskyt dysfluencií v ňom môže vplývať viacero faktorov. Faktory, ktorých vplyv sa zvažuje pri hodnotení jazykovej produkcie, sú vek, vzdelanie a pohlavie, no zatiaľ vieme relatívne málo o vplyve týchto faktorov na výskyt dysfluencií v diskurzoch zdravej dospelej populácie. Preto bolo cieľom nášho výskumu priniesť ucelenejší pohľad na túto problematiku. Vzájomne sme porovnávali výskyt dysfluencií v diskurzoch mužov a žien, v troch vekových a troch vzdelanostných kategóriách, pričom sme pracovali s celkovou vzorkou 182 participantov. Podľa našich výsledkov vek, vzdelanie ani pohlavie nemajú vplyv na celkový výskyt dysfluencií...

Facilitačně systémová terapie

Vilma Mikešová

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):70-75 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0061578  

Facilitačně systémová terapie je uceleným terapeutickým systémem, vycházejícím z metodologické báze Lurijovy neuropsychologické školy, opírající se o Lurijovu představu fungování mozku, vychází z jeho odkazu i z díla mnoha jeho kolegů i následovníků. Je zároveň souborem postupů a metod reflektujícím potřeby současné české (a s mírnou jazykovou modifikací) i slovenské klinické logopedické afaziologické praxe.

Recenze knihy

Ilona Bytešníková

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):76-771265  

Je možné, že náš obor čeká rozcestí, nejsme ovšem jediným takovým oborem - rozhovor s gabrielou solnou, místopředsedkyní AKL ČR

Barbora Lichorobiec

Listy klinické logopedie 2022, 6(1):78-791026