Editorial

Zuzana Lebedová

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):21140  

začnu poněkud zeširoka, má to ale svůj důvod. Tento podzim jsme slavili 30 let znovunabyté svobody. Pro každého znamená svoboda něco jiného, ale pro většinu z nás je velice důležitá. Její absence mění životy, odklání od vytoužených cest… Svobodě vděčíme mnozí z nás za možnost studovat na vysoké škole, pracovat v oboru a vzdělávat se v zahraničí, sdělovat své názory. Je ale i jiný druh svobody – „svoboda slova“, která není závislá na vnějších společenských okolnostech, ale kterou lze pozbýt ve zlomku vteřiny v důsledku kraniotraumatu. Jistě, je to svoboda slova v přeneseném slova smyslu, ale jak moc je důležitá, si uvědomujeme...

Trénink kognitivních funkcí u pacienta po kraniocerebrálním poranění z pohledu ergoterapeuta

Hana Vyskočilová, DiS.

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):3-7 | DOI: 10.36833/lkl.2019.0231521  

Příspěvek se zabývá problematikou poruch kognitivních funkcí u pacientů s kraniocerebrálním poraněním a jejich následným tréninkem. Cílem práce je přiblížit pět modulů kognitivních procesů a zvýšit povědomí o této problematice v rámci odborné i laické veřejnosti. Základem práce je případová studie klienta po kraniocerebrálním traumatu, který dlouhodobě navštěvuje ergoterapii a má přetrvávající poruchy kognitivních funkcí.

Současné možnosti telerehabilitace u pacientů s afázií

Mgr. Markéta Zatloukalová

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):8-12 | DOI: 10.36833/lkl.2019.0243204  

Počet pacientů, u nichž je v důsledku cévní mozkové příhody nebo kraniotraumatu diagnostikována afázie, neustále narůstá. Ukazuje se však, že pro řadu pacientů je intenzivní ambulantní logopedická péče z různých důvodů nedostupná. Možné řešení neutěšené situace by mohla nabídnout telerehabilitace. V zahraničí je tato forma rehabilitace poměrně běžnou alternativou klasické ambulantní péče, v České republice se s tímto pojmem teprve začínáme seznamovat. Článek nabízí přehled současných možností synchronních a asynchronních telerehabilitačních systémů, které lze aplikovat při terapii afázie.

Využití testu orofaciální profil k detailní diagnostice orofaciální oblasti u dospělých s diagnózou získané motorické řečové poruchy

PhDr. Lenka Dzidová

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):13-33 | DOI: 10.36833/lkl.2019.0252200  

V současné době chybí vhodná testová baterie, která by akceptovala těžké motorické řečové poruchy a s ní související poruchy dysfagii a nízkou kognitivní úroveň. Cílem výzkumu bylo vytvořit a použít nový diagnostický nástroj - Orofaciální profil k vyšetření orofaciální oblasti u dospělých jedinců s motorickou řečovou poruchou, kteří mají problémy s imitací z důvodu těžké motorické poruchy, a přidružených problémů dysfagie, afázie, apraxie aj. Tento test byl použit u výzkumného souboru 24 dospělých probandů ve věku 17-67 let s diagnózou motorické řečové poruchy na bázi kraniotraumatu bez ohledu na koexistující poruchy, kteří při vyšetření neprofitují...

Možnosti respirační fyzioterapie u pacientů s neurologickým onemocněním

Mgr. Daniela Botiková

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):34-40 | DOI: 10.36833/lkl.2019.0261938  

Dýchání a jeho poruchy jsou oblastí zájmu mnoha zdravotnických lékařských i nelékařských oborů. U pacientů s neurologickým onemocněním dochází k paréze, tedy poklesu svalové síly, kromě jiného i dechových svalů, což má za následek vznik restrikční ventilační poruchy spolu s mnohými dalšími komplikacemi. Multidisciplinární přístup a povědomí o možnostech rehabilitace dechových funkcí může zajistit efektivní zvládnutí akutních i chronických dechových obtíží způsobených neurologickým onemocněním.

Garance logopedické a psychologické péče v komplexní neurorehabilitační péči U pacientů se získaným poškozením mozku - kranioprogram

Mgr. Jakub Pětioký, MBA, DiS., prof. MUDr. Marcela Grünerová-Lippertová Ph.D., PhDr. Kristýna Hoidekrová, Mgr. Markéta Zatloukalová

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):41-44 | DOI: 10.36833/lkl.2019.0271651  

Pro zajištění následné péče o pacienty se získaným poškozením mozku je důležité garantovat specializovanou komplexní rehabilitační péči. Kromě fyzioterapie a ergoterapie je nutné zajistit také logopedickou, dysfagickou a psychologickou péči. Rehabilitační ústav Kladruby (RÚ) spustil pilotní komplexní neurorehabilitační program - kranioprogram, s garancí dostupnosti logopedické a psychologické péče na základě indikačních kritérií, v roce 2015. Na základě zkušenosti s neodhalenými tichými aspiracemi z primární péče byl také zaveden sekundární dysfagický screening (n = 124), který pomáhá identifikovat rizikové pacienty (n = 27). Na základě těchto zkušeností...

Kraniocerebrálne poranenie - kazuistika

PaedDr. Adelaida Fábianová

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):45-48 | DOI: 10.36833/lkl.2019.0281740  

Neustále sa zvyšujúce štatistiky zachránených ľudí po úraze hlavy - mozgu nás nútia hľadať účinné terapeutické postupy. Až 90 % ľudí po úraze mozgu sa do jedného roku fyzicky vylieči, i keď môžu pretrvávať ťažké poruchy hybnosti a reči či pridružené ochorenia, ako je napríklad epilepsia. V popisovanej kazuistike sa venujeme mladému pacientovi, ktorého šance na prežitie boli minimálne a u ktorého pri poškodení mozgu nastali zmeny nielen v oblasti motoriky, kognície a prehĺtania, ale i zmeny vo vnímaní hmatom, čuchom, chuťou, zrakom a zmenou termoregulácie.

Neuropsychologická rehabilitace u dětí s traumatickým poškozením mozku

PhDr. Petr Nilius, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):49-54 | DOI: 10.36833/lkl.2019.0291907  

Traumatická poranění mozku u dětí (TBI) jsou celosvětovou výzvou v oblasti veřejného zdraví, zdravotnictví a společnosti. V Evropské unii se incidence odhaduje na 110/100 000 dětí ročně. Vzhledem k dlouhodobému charakteru postižení TBI a jejich nestabilní povaze (např. přibližně až 20 % dětských pacientů se potýká s dlouhodobými chronickými obtížemi), jsou TBI považována za chronická postižení významně ovlivňující kvalitu života dítěte a jeho rodinného systému. Pro minimalizaci obtíží je nezbytná časná, dlouhodobá, kontinuální, zacílená komplexní neurorehabilitace. Díky vysoké neuroplasticitě dětského mozku je stimulace jednotlivých kognitivních funkcí...

Komplexní rehabilitační péče u dívky se získaným poškozením mozku

Mgr. Petra Teplá, Mgr. Adéla Alinčová

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):55-58 | DOI: 10.36833/lkl.2019.0301378  

Příspěvek předkládá kazuistiku dívky po získaném poškození mozku s následkem centrální kvadruparézy, psychoorganickým syndromem, získanou poruchou přijmu potravy. Zahrnuje multioborový přístup k dítěti s coma vigile. Poukazuje na nutnost multioborové spolupráce a intenzivní terapie u dítěte po intoxikaci CO (oxidem uhelnatým). [Obr. č. 1]

Lehké mozkové poranění

MUDr. Filip Růžička

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):59-65 | DOI: 10.36833/lkl.2019.0352082  

Lehké mozkové poranění, jinak otřes mozku, patří mezi nejfrekventovanější diagnózy v neurologii. Prvním cílem toho přehledu je představit aktualizovaný přístup ke vstupnímu neurologickému vyšetření, jehož účelem je identifikovat pacienty s vyšším rizikem nutnosti neurochirurgické intervence nebo observace v nemocnici. Druhým cílem je ukázat změnu pohledu na otřes mozku jako plně reverzibilní postižení.

Po výborné akutní péči u nás často nepřichází stejně kvalitní péče následná

Mgr. Helena Blažková

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):66-67735  

Rozhovor s Janou Dobrkovskou ředitelkou sdružení CEREBRUM

Je to pro mě velká škola trpělivosti, sebeovládání a nacházení malých každodenních radostí

Mgr. Helena Blažková

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):68-69943  

Rrozhovor s manželkou pacienta po kraniotraumatu

Současné požadavky na včasnou diagnostiku a léčbu vrozené oboustranné velmi těžké vady sluchu

prof. MUDr. Arnošt Pellant, DrSc., MUDr. Jakub Dršata, Ph.D., Mgr. Vít Blanař, Ph.D., Mgr. Petra Bendová, Ph.D., Mgr. Jana Škvrňáková, Ph.D., prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc., Ph.D.

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):75-79 | DOI: 10.36833/lkl.2019.0312113  

Oboustranná vrozená sluchová vada je pro dítě vážným (často i celoživotním) hendikepem, především pro omezený příjem informací, pro vývoj řeči, odlišný způsob komunikace, omezení sociálních vztahů včetně edukace a následného životního a pracovního uplatnění. Následky sluchové vady mohou snížit diagnostické, léčebné, reedukační a rehabilitační postupy, mezi které patří včasná diagnostika trvalé sluchové poruchy, aktivní podpora sluchových vjemů pomocí sluchadla a v indikovaných případech včasně provedená kochleární implantace. Vzhledem ke skutečnosti, že v poslední době dochází ke změnám metodiky při screeningu sluchových vad a k posunu zahájení rehabilitace...

Jakość życia dorosłych osób z jąkaniem - implikacje dla praktyki logopedycznej

Klaudia Ścibisz, Lic., dr hab. Katarzyna Węsierska

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):80-89 | DOI: 10.36833/lkl.2019.0322094  

W artykule omówiono zagadnienie jakości życia w odniesieniu do tzw. chronicznego, czyli utrwalonego jąkania. W celu zilustrowania tego zjawiska zreferowano wyniki badania prowadzonego w ramach studium przypadku 10 dorosłych osób z jąkaniem. Celem badania było rozpoznanie, w jaki sposób jąkanie może wpływać na jakość życia dorosłych osób jąkających się. Oprócz zestawienia wyników badań uzyskanych z użyciem kwestionariuszy WHOQOL-BREF i OASES przytoczono również wybrane, skategoryzowane wypowiedzi uczestników na temat ich percepcji jakości życia w związku z jąkaniem uzyskane podczas wywiadów. W podsumowaniu artykułu zaprezentowano praktyczne implikacje...

Kvalita života koktavých - implikace pro klinickou praxi

Klaudia Ścibisz, Lic., dr hab. Katarzyna Węsierska, Mgr. Renata Mrozková

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):90-98 | DOI: 10.36833/lkl.2019.0332021  

V článku se věnujeme tématu kvality života u pacientů s chronickou koktavostí. Abychom doložili tento jev, uvedli jsme výsledky průzkumu 10 dospělých osob s koktavostí. Cílem výzkumu bylo zjištění vlivu koktavosti na kvalitu života. Kromě výsledků z dotazníků WHOQOL-BREF a OASS byly uvedeny vybrané odpovědi respondentů, které se týkaly kvality života dotazovaných, získané během rozhovoru. V závěru byly nabídnuty praktické implikace, které by měly zlepšit kvalitu života koktavých.

Přehled vybraných nově vytvořených a adaptovaných diagnostických nástrojů pro osoby s narušenou komunikační schopností

Mgr. Lucie Václavíková, doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):99-103 | DOI: 10.36833/lkl.2019.0343761  

Příspěvek představuje čtyři diagnostické nástroje určené pro jedince s narušenou komunikační schopností. Jedná se o Hodnocení úrovně pragmatické jazykové roviny u osob s poruchou autistického spektra určený pro děti; Test porozumění větám k diagnostice porozumění mluvené řeči u dětí i dospělých s různými diagnózami; Afaziologický screeningový test pro detekci afázie; dále o českou pracovní verzi Škály hodnotící srozumitelnost řeči v kontextu pro děti s (nejen) artikulačními a fonologickými poruchami. Pro každý diagnostický nástroj je stručně uveden jeho obecný popis a některé výsledky z ověřování.

Vítaná pomoc logopédom pracujúcim s deťmi v oblasti ranej intervencie

doc. Svetlana Kapalková, PhD.

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):70851  

Recenzia monografie Rozvoj komunikačních jazykových schopností od Barbory Červenkové

Recenze knihy Motor Speech Disorders: Diagnosis and Treatment od Donalda Freeda

Mgr. Bc. Jana Mironova Tabachová

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):711303  

FREED, D. B. Motor speech disorders: diagnosis and treatment. San Diego, CA: Plural Publishing, 2019. Third edition, 373 s. ISBN 978-1635500950.

Pokrok se nedá zastavit ani v našem oboru, kdo chce být úspěšný, musí jít s dobou. Rozhovor s předsedkyní AKL ČR PaedDr. Irenou Cudlínovou

Mgr. Barbora Richtrová

Listy klinické logopedie 2019, 3(2):72-741284