Listy klinické logopedie 2022, 6(2):27-33 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0242078

Přehled rizikových faktorů vzniku demence

Simona Hlaváčová
Soukromá klinika LOGO s.r.o., Vsetínská 20, 63900, Brno, Česká republika

Demence je komplexní syndrom s rapidně rostoucí celosvětovou incidencí. Má dramatický dopad nejen na život pacienta, jemuž byla diagnostikována, ale i na život jeho blízkých. Současně jsou náklady spojené s demencí výrazně vyšší než náklady na jiná významná onemocnění. Výzkumy potvrzují, že eliminace známých modifikovatelných rizikových faktorů může vést k potenciální signifikantní redukci incidence demence, vzhledem k absenci efektivní léčby je tak znalost rizikových faktorů a primární prevence zásadním opatřením světového veřejného zdravotnictví. Rizikové faktory se dělí na modifikovatelné a nemodifikovatelné podle toho, nakolik jsou ovlivnitelné životním stylem jedince. Následující článek podává přehled těchto rizikových faktorů vzniku demence podle závěrů aktuálního výzkumu a také doporučení pro prevenci.

Klíčová slova: demence, rizikové faktory, prevence, Alzheimerova nemoc, vaskulární demence

Vloženo: 24. září 2022; Revidováno: 25. říjen 2022; Přijato: 30. říjen 2022; Zveřejněno: 14. prosinec 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hlaváčová S. Přehled rizikových faktorů vzniku demence. Listy klinické logopedie. 2022;6(2):27-33. doi: 10.36833/lkl.2022.024.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. ANJUM, I., FAYYAZ, M., WAJID, A., SOHAIL, W., ALI, A., 2018. Does Obesity Increase the Risk of Dementia: A Literature Review. Cureus. 10(5), s. e2660 [cit. 2022-09-23]. DOI:10.7759/cureus.2660. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. ANSTEY, K. J., PETERS, R., MORTBY, M. E. et al., 2021. Association of sex differences in dementia risk factors with sex differences in memory decline in a population-based cohort spanning 20-76 years. Sci Rep. 11, s. 7710 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1038/s41598-021-86397-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. BENEK, O., MUSÍLEK, K., KUČA, K., 2012. Mitochondriální enzym ABAD a jeho role v rozvoji a léčbě Alzheimerovy nemoci. Čes. slov. Farm. 61, s. 144-149 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-slovenska-farmacie/2012-4-7/mitochondrialni-enzym-abad-a-jeho-role-v-rozvoji-a-lecbe-alzheimerovy-nemoci-39241/download?hl=cs
    4. CORDER, E. H., SAUNDERS, A. M., STRITTMATTER, W. J. et al., 1993. Genedose of apolipoprotein E type 4 allele and the risk ofAlzheimer's disease in late onset families. Science. 261, s. 921-3 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.science.org/doi/10.1126/science.8346443?url_ver=Z39.88-2003&rfr_id=ori:rid:crossref.org&rfr_dat=cr_pub%20%200pubmed Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. DE LA FUENTE-FERNANDEZ, R., 2006. Impact of neuroprotection onincidence of Alzheimer's disease. PLoS One. 1, s. e52 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1371/journal.pone.0000052. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. DEMURTAS, J., SCHOENE, D., TORBAHN, G. et al., 2020. Physical Activity and Exercise in Mild Cognitive Impairment and Dementia: An Umbrella Review of Intervention and Observational Studies. J Am Med Dir Assoc. 21(10), s. 1415-1422.e6 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1016/j.jamda.2020.08.031. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. DOSTÁL, V., 2011. Vztah demence a deprese. Psychiatr. praxi. 12(4), s. 145-148 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.psychiatriepropraxi.cz/artkey/psy-201104-0003_Vztah_demence_a_deprese.php
    8. FENCLOVÁ, E., ALBRECHT, J., HARSA, P., JIRÁK, R., 2020. Rizikové faktory Alzheimerovy nemoci. Čes a slov Psychiat. 116(2), s. 59-65 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2020_2_59_65.pdf
    9. FOUBERT-SAMIER, A., CATHELINE, G., AMIEVA, H., DILHARREGUY, B., HELMER, C., ALLARD, M., DARTIGUES, J. F., 2012. Education, occupation, leisureactivities, and brain reserve: a population-based study. Neurobiology of aging. 33(2), s. 423.e15-423.e25 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1016/j.neurobiolaging.2010.09.023. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. GANGULI, M., DODGE, H. H., CHEN, P., BELLE, S., DEKOSKY, S. T., 2000. Ten-year incidence of dementia in a rural elderly US community population: the MoVIES Project. Neurology. 54(5), s. 1109-1116 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1212/wnl.54.5.1109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. GARDNER, R. C., VALCOUR, V., YAFFE, K., 2013. Dementia in the oldest old: a multi-factorial and growing public health issue. Alz Res Therapy. 5, č. článku 27 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1186/alzrt181. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. GILSANZ, P., MAYEDA, E. R., GLYMOUR, M. M. et al., 2017. Female sex, early-onset hypertension, and risk of dementia. Neurology. 89(18), s. 1886-1893 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1212/WNL.0000000000004602. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. GURGEL, R. K., WARD, P. D., SCHWARTZ, S., NORTON, M. C., FOSTER, N. L., TSCHANZ, J. T., 2014. Relationship of hearing loss and dementia: a prospective, population-based study. Otol Neurotol. 35(5), s. 775-781 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1097/MAO.0000000000000313. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. CHEN, J. H., LIN, K. P., CHEN, Y. C., 2009. Risk factors for dementia. J Formos Med Assoc.108(10), s. 754-764 [cit. 2022-09-23]. DOI:10.1016/S0929-6646(09)60402-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. CHERBUIN, N., MORTBY, M. E., JANKE, A. L., SACHDEV, P. S., ABHAYARATNA, W. P., ANSTEY, K. J., 2015. Blood pressure, brain structure, and cognition: opposite associations in men and women. Am J Hypertens. 28(2), s. 225-231 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1093/ajh/hpu120. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. CHO, H., KIM, C., KIM, H. J. et al., 2016. Impact of smoking on neurodegeneration and cerebrovascular disease markers incognitively normal men. Eur J Neurol. 23(1), s. 110-119 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1111/ene.12816. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. JANOUTOVÁ, J., AMBROZ, P., KOVALOVÁ, M., MACHACZKA, O. et al., 2018. Epidemiologie mírné kognitivní poruchy. Cesk Slov Neurol N. 81(3), s. 284-289 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.14735/amcsnn2018284. Přejít k původnímu zdroji...
    18. JIRÁK, R., KOUKOLÍK. F. 2004. Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie. Praha: Galén. ISBN 80-7262-268-4.
    19. KIM, E. J., PELLMAN, B., KIM, J. J., 2015. Stress effect on the hippocampus: a critical review. Learn. Mem. 22, s. 411-416 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1101/lm.037291.114. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. KUIPER, J. S., ZUIDERSMA, M., OUDE VOSHAAR, R. C. et al., 2015. Social relationships and risk of dementia: A systematic review and meta-analysis of longitudinal cohort studies. Ageing Res Rev. 22, s. 39-57 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1016/j.arr.2015.04.006. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. KUKULL, W. A, HIGDON, R., BOWEN, J. D. et al., 2002. Dementia and Alzheimer disease incidence: a prospective cohort study. Arch Neurol. 59(11), s. 1737-1746 [cit. 2022-09-23]. DOI:10.1001/archneur.59.11.1737. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. LANDRIGAN, P. J., FULLER, R., ACOSTA, N. J. R., ADEYI, O., ARNOLD, R. et al., 2018. The Lancet Commission on pollution and health. Lancet. 391, s. 462-512 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1016/S0140-6736(17)32345-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. LIN, F. R., METTER, E. J., O'BRIEN, R. J., RESNICK, S. M., ZONDERMAN, A. B., FERRUCCI, L., 2011. Hearing loss and incident dementia. Arch Neurol. 68(2), s. 214-220 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1001/archneurol.2010.362. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. LIVINGSTON, G., HUNTLEY, J., SOMMERLAD, A. et al., 2020. Dementia prevention, intervention, and care: 2020 report of the Lancet Commission. Lancet. 396(10248), s. 413-446 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1016/S0140-6736(20)30367-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. LIVINGSTON, G., SOMMERLAD, A., ORGETA, V. et al., 2017. Dementia prevention, intervention, and care. Lancet. 390(10113), s. 2673-2734 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1016/S0140-6736(17)31363-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. LOPEZ-POUSA S., VILALTA-FRANCH J., LLINAS-REGLA J. et al., 2004. Incidence of dementia in a rural community in Spain: theGirona cohort study. Neuroepidemiology. 23, s. 170-177 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1159/000078502. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. LOURIDA, I., HANNON, E., LITTLEJOHNS, T. J. et al., 2019. Association of Lifestyle and Genetic Risk With Incidence of Dementia. JAMA. 322(5), s. 430-437 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1001/jama.2019.9879. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. MACHACZKA, O., JANOUTOVÁ, J., AMBROZ, P., ZATLOUKALOVÁ, A., JANOUT, V., 2020. Vztah hypertenze a demence - stručný přehled. Profese online. 13(1), s. 22-28 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.5507/pol.2020.005. Přejít k původnímu zdroji...
    29. MCDERMOTT, K. L., MCFALL, G. P., ANDREWS, S. J, ANSTEY, K. J., DIXON, R. A., 2017. Memory Resilience to Alzheimer's Genetic Risk: Sex Effects in Predictor Profiles. J Gerontol B Psychol Sci Soc Sci. 72(6), s. 937-946 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1093/geronb/gbw161. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. MENDEZ, M. F., 2017. What is the Relationship of Traumatic Brain Injury to Dementia? J Alzheimers Dis. 57(3), s. 667-681 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.3233/JAD-161002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. NINOMIYA, T., 2019. Epidemiological Evidence of the Relationship Between Diabetes and Dementia. Adv Exp Med Biol. 1128, s. 13-25 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1007/978-981-13-3540-2_2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. NIU, H., ALVAREZ-ALVAREZ, I., GUILLEN-GRIMA, F., AGUINAGA-ONTOSO, I., 2016. Prevalence and incidence of Alzheimer's disease in Europe: A meta-analysis. Neurologia. 32, s. 523-532 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1016/j.nrl.2016.02.016. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. OLAYA, B., BOBAK, M., HARO, J. M., DEMAKAKOS, P., 2017. Trajectories of verbal episodic memory in middle-aged and older adults: Evidence from the English longitudinal study of ageing. J. Am. Geriatr. Soc. 65, s. 1274-1281 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1111/jgs.14789. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. ONO, K. a T. WATANABE-NAKAYAMA, 2021. Aggregation and structure of amyloid β-protein. Neurochemistry International [online]. [cit. 23. 9. 2022]. 151, s. 1-7. ISSN 01970186 DOI: 10.1016/j.neuint.2021.105208. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. PATTERSON C., 2018. World Alzheimer report 2018. The State of the Art of Dementia Research: New Frontiers. An Analysis of Prevalence, Incidence, Cost and Trends. Alzheimer's Disease International [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: http://www.alz.co.uk/research/world-report-2018
    36. PEREIRA, J. V., AUNG THEIN, M. Z., NITCHINGHAM, A., CAPLAN, G. A., 2021. Delirium in older adults is associated with development of new dementia: a systematic review and meta-analysis. Int J Geriatr Psychiatry. 36(7), s. 993-1003 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1002/gps.5508. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. PERRY, D. C., STURM, V. E., PETERSON, M. J. et al., 2016. Association of traumatic brain injury with subsequent neurological and psychiatric disease: a meta-analysis. J Neurosurg. 124(2), s. 511-526 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.3171/2015.2.JNS14503. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. PETERS, R., EE, N., PETERS, J., BOOTH, A., MUDWAY, I., ANSTEY, K. J., 2019. Air Pollution and Dementia: A Systematic Review. J Alzheimers Dis. 70(s1), s. S145-S163 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.3233/JAD-180631. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. PETERS, R. et al., 2019. Combining modifiable risk factors and risk of dementia: A systematic review and meta-analysis. BMJ Open. 9, e022846 [cit. 23. 9. 2022]. DOI10.1136/bmjopen-2018-022846. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. PRINCE, M., WIMO, A., GUERCHET, M., ALI, G. C., WU, YUTZU, PRINA, M., 2015. World Alzheimer Report 2015. The global impact of dementia: ananalysis of prevalence, incidence, cost and trends. London: Alzheimer's Disease International [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: http://www.alz.co.uk/research/world-report-2015
    41. REHM, J., HASAN, O. S. M., BLACK, S. E. et al., 2019. Alcohol use and dementia: a systematic scoping review. Alz Res Therapy. 11(1). [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1186/s13195-018-0453-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. RUSINA, R., MATĚJ, R., RŮŽIČKA, E., ROTH, J., 2015. Diferenciální diagnostika tauopatií - klinický pohled. Cesk Slov Neurol N. 78/111(5), s. 526-534 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.14735/amcsnn2015526. Přejít k původnímu zdroji...
    43. RŮŽIČKA, F. 2018. Traumata jako příčina extrapyramidových syndromů. Cesk Slov Neurol N. 81(1), s. 8 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2018-1-8/traumata-jako-pricina-extrapyramidovych-syndromu-62890
    44. SANTABÁRBARA, J., VILLAGRASA, B., GRACIA-GARCÍA, P., 2020. Does depression increase the risk of dementia? Updated meta-analysis of prospective studies. Actas Esp Psiquiatr. 48(4), s. 169-180 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.actaspsiquiatria.es/repositorio//22/126/ENG/22-126-ENG-169-80-840128.pdf Přejít na PubMed...
    45. SIERRA, C., 2020. Hypertension and the Risk of Dementia. Front Cardiovasc Med.7, s. 5 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.3389/fcvm.2020.00005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. SOFI, F., VALECCHI, D., BACCI, D. et al., 2011. Physical activity and risk of cognitive decline: a meta-analysis of prospective studies. J Intern Med. 269(1), s. 107-117 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1111/j.1365-2796.2010.02281.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. THOMSON, R., AUDUONG, P., MILLER, A., GURGEL, R., 2017. Hearing loss as a risk factor for dementia: A systematic review: Hearing Loss and Dementia Systematic Review. Laryngoscope Investigative Otolaryngology. 2(2), s. 69-79. [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1002/lio2.65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. TŮMA, I., 2007. Diabetes mellitus a kognitivní poruchy. Vnitř Lék. 53(5), s. 486-488 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2007/05/04.pdf Přejít na PubMed...
    49. WALSH, S., GOVIA, I., WALLACE, L. et. al., 2022. A whole-population approach is required for dementia risk reduction. Lancet Healthy Longev. 3(1), s. e6-e8 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1016/S2666-7568(21)00301-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. WION, D., 2018. The temporal relationshipbetween Alzheimer's Diseaseand depressive symptoms: variable matters. Am J Psychiatry. 175(8), s. 793 [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1176/appi.ajp.2018.18020164 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. WHO, 2017. Global action plan on the public health response to dementia 2017-2025. Geneva: World.Health Organization; ISBN 978-92-4-151348-7.
    52. WHO, 2015. The epidemiology and impact of dementia: current state and future trends. Geneva: World Health Organization; document WHO/MSD/MER/15.3 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: http://www.who.int/mental_health/neurology/dementia/dementia_thematicbrief_epidemiology.pdf
    53. XU, W., TAN, L., WANG, H. F. et. al., 2016. Education and Risk of Dementia: Dose-Response Meta-Analysis of Prospective Cohort Studies. Mol Neurobiol. 53(5), s. 3113-3123 [cit. 23. 9. 2022]. DOI:10.1007/s12035-015-9211-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. ZHONG, G., WANG, Y., ZHANG, Y., GUO, J. J., ZHAO, Y., 2015. Smoking is associated with an increased risk of dementia: a meta-analysis of prospective cohort studies with investigation of potential effect modifiers [published correction appears in PLoS One. 2015; 10(4):e0126169]. PLoS One. 10(3), s. e0118333. [cit. 23. 9. 2022]. DOI: 10.1371/journal.pone.0118333. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah