Listy klinické logopedie 2022, 6(2):14-20 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0201920

Terapie primární progresivní afázie v aktuálním výzkumu

Simona Hlaváčová
Soukromá klinika LOGO s.r.o., Vsetínská 20, 639 00 Brno, Česká republika

Primární progresivní afázie je neurodegenerativní klinický syndrom s predominantní poruchou v oblasti řeči a jazyka. V současné době neexistuje léčebná ani symptomatická farmakologická terapie. Logopedická intervence představuje pro pacienty s primární progresivní afázií optimální terapii pro maximalizaci komunikačních schopností po co nejdelší možnou dobu. Klinický logoped má k dispozici několik terapeutických strategií zaměřených na konkrétní deficity nebo strategie orientované funkcionálně. Následující článek podává přehled o terapeutických přístupech k primární progresivní afázii a specifikách generalizace terapie u pacientů s tímto syndromem v obraze aktuálního výzkumu. Vzhledem k jeho slibným závěrům poukazujícím na efektivitu logopedické terapie je tak zdůrazněna nezbytnost odeslání pacientů s diagnostikovanou primární progresivní afázií do péče klinického logopeda v co nejkratší možné době po stanovení diagnózy.

Klíčová slova: primární progresivní afázie, terapie, výzkum, kognitivně-komunikační porucha, frontotemporální lobární degenerace

Vloženo: 21. září 2022; Revidováno: 6. říjen 2022; Přijato: 7. říjen 2022; Zveřejněno: 14. prosinec 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hlaváčová S. Terapie primární progresivní afázie v aktuálním výzkumu. Listy klinické logopedie. 2022;6(2):14-20. doi: 10.36833/lkl.2022.020.
Stáhnout citaci

Reference

  1. BARDOŇ, J., NEVRLÝ M., KAŇOVSKÝ P., OTRUBA P., ČECHÁČKOVÁ M., VEČERKOVÁ M., BALÁŽ M., 2017. Primární progresivní apraxie řeči. Neurologie pro praxi. Olomouc: Solen, 18(1), s. 64-66. ISSN 1213-1814. Přejít k původnímu zdroji...
  2. BEESON, P. M., EGNOR, H., 2006. Combining treatment for written and spoken naming. J Int Neuropsychol Soc, 12(6), s. 816-827. DOI:10.1017/S1355617706061005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. BIER, N., MACOIR, J., GAGNON, L., VAN DER LINDEN, M., LOUVEAUX, S., & DESROSIERS, J., 2009. Known, lost, and recovered: Effi cacy of formal semantic therapy and spaced retrieval method in a case of semantic dementia. Aphasiology, 23(2), 210-235. DOI:10.1080/00207590801942906. Přejít k původnímu zdroji...
  4. CADÓRIO, I., LOUSADA, M., MARTINS, P., et al., 2017. Generalisation and main- tenance of treatment gains in primary progressive aphasia (PPA): a systematic review. Int J Lang Commun Disord, 52(5), s. 543-560. DOI: 10.1111/1460-6984.12310. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. COTELLI, M., MANENTI, R., FERRARI, C., GOBBI, E., MACIS, A., & CAPPA, S. F., 2020. Effectiveness of language training and non-invasive brain stimulation on oral and written naming performance in Primary Progressive Aphasia: A Meta-Analysis and Systematic Review. Neuroscience and Biobehavioral Reviews, 108, s. 498-525. DOI: 10.1016/j.neubiorev.2019.12.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. CROOT, K., RAISER, T., TAYLOR-RUBIN, C., et al., 2019. Lexical retrieval treatment in primary progressive aphasia: an investigation of treatment duration in a heterogeneous case series. Cortex, 115, s. 133-158. DOI: 10.1016/j.cortex.2019.01.009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. CROOT, K., 2018. Treatment for lexical retrieval impairments in primary progressive aphasia: a research update with implications for clinical practice. Semin Speech Lang, 39(3), s. 242-256. DOI: 10.1055/s-0038-1660783. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. CROOT, K., NICKELS, L., LAURENCE, F., MANNING, M., 2009. Impairment- and activity/participation-directed interventions in progressive language impairment: Clinical and theoretical issues. Aphasiology, 23, s. 125-160. DOI: 10.1080/02687030801943179. Přejít k původnímu zdroji...
  9. CSÉFALVAY, Z., BAJTOŠOVÁ, R., KELLER, J., STRAKOVÁ, E., MATEJ, R., RUSINA, R., 2020. Primární progresivní afázie. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, 83 (116), 226-239. DOI: 10.14735/amcsnn2020226. Přejít k původnímu zdroji...
  10. CSÉFALVAY, Z., RUSINA, R., 2018. Primárna progresívna afázia. Listy klinické logopedie, 2(2), s. 3-7. DOI: 10.36833/lkl.2018.018. Přejít k původnímu zdroji...
  11. DIAL, H. R., HINSHELWOOD, H. A., GRASSO, S. M., HUBBARD, H. I., GORNO-TEMPINI, M. L., HENRY, M. L., 2019. Investigating the utility of teletherapy in individuals with primary progressive aphasia. Clin Interv Aging, 14, s. 453-471. DOI: 10.2147/CIA.S178878. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. DUFFY, J. R., UTIANSKI R. L., JOSEPHS K. J., 2021. Primary progressive apraxia of speech: from recognition to diagnosis and care. Aphasiology, 35(4), s. 560-591, DOI: 10.1080/02687038.2020.1787732. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. EDWARDS, M., STREDLER-BROWN, A., HOUSTON, K. T., 2012. Expanding use of tele-practice in speech-language pathology and audiology. Volta Rev, 112(3), s. 227-242. Přejít k původnímu zdroji...
  14. FLURIE, M., UNGRADY, M., REILLY, J., 2020. Evaluating a Maintenance-Based Treatment Approach to Preventing Lexical Dropout in Progressive Anomia. J Speech Lang Hear Res, 63(12), s. 4082-4095. DOI:10.1044/2020_JSLHR-20-00059. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. FRIED-OKEN, M., 2008. Augmentative and alternative communication treat- ment for persons with primary progressive aphasia. Perspect Augment Altern Commun, 17, s. 99-104. Přejít k původnímu zdroji...
  16. GORNO-TEMPINI, M. L., HILLIS, A. E., WEINTRAUB, S. et al., 2011. Classification of primary progressive aphasia and its variants. Neurology, 76(11), s. 1006-1014. DOI: 10.1212/WNL.0b013e31821103e6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. HALL, N., BOISVERT, M., STEELE, R., 2013. Telepractice in the assessment and treatment of individuals with aphasia: a systematic review. Int J Telerehabil, 5(1), s. 27-38. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4296832/ Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. HENRY, M. L., HUBBARD, H. I., GRASSO, S. M. et al., 2018. Retraining speech produc- tion and fluency in non-fluent/agrammatic primary progressive aphasia. Brain, 141, s. 1799-1814. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. CHERNEY, L. R., VAN VUUREN, S., 2012. Telerehabilitation, virtual therapists, and acquired neurologic speech and language disorders. Semin Speech Lang, 33(3), s. 243-258. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3691350/ Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. JELCIC, N., AGOSTINI, M., MENEGHELLO, F. et al., 2014. Feasibility and efficacy of cognitive telerehabilitation in early Alzheimer's disease: a pilot study. Clin Interv Aging, 9(9), s. 1605-1611. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. JIRÁK, R.; KOUKOLÍK, F., 2004. Demence. Praha: Galén. ISBN 80-7262-268-4.
  22. JOKEL, R., 2021. Planning for patient deterioration. The ASHA Leader, 26, s. 32-41.
  23. LACZÓ, J., HORT, J., VYHNÁLEK, M., 2021. Hodnocení atrofie mozku pomocí vizuálních škál a jejich klinický přínos pro časnou a diferenciální diagnostiku demencí. Neurol. praxi, 22(5), s. 358-374 | DOI: 10.36290/neu.2021.026. Přejít k původnímu zdroji...
  24. MACHADO, T. H., CARTHERY-GOULART, M. T., CAMPANHA, A. C., CARAMELLI, P., 2021. Cognitive Intervention Strategies Directed to Speech and Language Deficits in Primary Progressive Aphasia: Practice-Based Evidence from 18 Cases. Brain Sci, 11(10), s. 1268. DOI:10.3390/brainsci11101268. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. MANTIE-KOZLOWSKI, A., MANTIE, R., KELLER, C., 2020. Therapeutic songwriting as a meaningful, relationship-oriented activity to establish authentic communicative opportunities during therapy for an individual with PPA. Aphasiology, 35(11), s. 1432-1447. DOI: 10.1080/02687038.2020.1812248. Přejít k původnímu zdroji...
  26. MESULAM, M. M., 2001. Primary progressive aphasia. Ann Neurol, 49(4), s. 425-432. Seminal paper delineating the characteristics of PPA. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. MEYER, A. M., GETZ, H. R., BRENNAN, D. M., HU, T. M., FRIEDMAN, R. B., 2016. Telerehabilitation of anomia in primary progressive aphasia. Aphasiology, 30, s. 483-507. DOI: 10.1080/02687038.2015.1081142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. PUPÍKOVÁ, M., ŠIMKO, P., BRABENEC, L. et al., 2018. Neinvazivní mozková stimulace v behaviorální a kognitivní neurologii. Neurologie pro praxi, 19(6), s. 421-425. ISSN 1213-1814. DOI: 10.36290/neu.2018.132. Dostupné z: https://www.medvik.cz/link/bmc19003798 Přejít k původnímu zdroji...
  29. REILLY, J., 2016. How to constrain and maintain a lexicon for the treatment of progressive semantic naming deficits: Principles of item selection for formal semantic therapy. Neuropsychol Rehabil, 26, s. 126-156. DOI: 10.1080/09602011.2014.1003947. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. ROGALSKI, E. J., SAXON, M., MCKENNA, H. et al., 2016. Communication bridge: a pilot feasibility study of Internet-based speech-language therapy for individuals with progressive aphasia. Alzheimers Dement, 2, s. 213-221. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. RUSINA, R., CSÉFALVAY, Z., 2018. Language and behavioral disturbance in primary progressive aphasia. Neurologie pro praxi, 19, s. 411-416. DOI: 10.36290/neu.2018.130. Přejít k původnímu zdroji...
  32. SAVAGE, S., NEWMAN, C., NOAD, R. et al., 2019. MyWordTrainer: improving word retrieval using app-based therapy in semantic variant primary progressive aphasia. Front Hum Neurosci, 13. DOI: 10.3389/conf.fnhum.2019.01.00072. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. SCHAFFER, K., WAUTERS, L., BERSTIS, K., GRASSO, S., HENRY, M., 2020. Modified script training for nonfluent/agrammatic primary progressive aphasia with significant hearing loss: A single-case experimental design. Neuropsychological Rehabilitation, 32(2), s. 306-335. DOI: 10.1080/09602011.2020.1822188. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. TAYLOR-RUBIN, C., AZIZI, L., CROOT, K. et al., 2020. Primary progressive aphasia education and support groups: a clinical evaluation. Am J Alzheimers Dis Other Demen, 35, s. 1-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. TAYLOR-RUBIN, C., CROOT, K., NICKELS, L., 2021. Speech and language therapy in primary progressive aphasia: a critical review of current practice. Expert Rev Neurother, 21(4), s. 419-430. DOI:10.1080/14737175.2021.1897253. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. TAYLOR-RUBIN, C., CROOT, K., POWER, E. et al., 2017. Communication behaviors associated with successful conversation in semantic variant primary progressive aphasia. Int Psychogeriatr, 29, s. 1619-1632. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. TEE, B. L., GORNO-TEMPINI, M. L., 2019. Primary progressive aphasia: a model for neurodegenerative disease. Curr Opin Neurol, 32(2), s. 255-265. DOI:10.1097/WCO.0000000000000673. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. TIPPETT, D. C., HILLIS, A. E., TSAPKINI, K., 2015. Treatment of Primary Progressive Aphasia. Curr Treat Options Neurol, 17(8), s. 362. DOI:10.1007/s11940-015-0362-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. VOLKMER, A., SPECTOR, A., MEITANIS, V. et al., 2019. Effects of functional com- munication interventions for people with primary progressive aphasia and their caregivers: a systematic review. Aging Ment Health, 24(9), s. 1381-1393. DOI:10.1080/13607863.2019.1617246. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. VOLKMER, A., CARTWRIGHT, J., RUGGERO, L., BEALES, A., GALLÉE, J., GRASSO, S., HENRY, M., JOKEL, R., KINDELL, J., KHAYUM, R., POZZEBON, M., ROCHON, E., TAYLOR-RUBIN, C., TOWNSEND, R., WALKER, F., BEEKE, S., & HERSH, D., 2022. Principles and philosophies for speech and language therapists working with people with primary progressive aphasia: An international expert consensus. Disability and Rehabilitation, 30, s. 1-16. DOI: 10.1080/09638288.2022.2051080. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.