Listy klinické logopedie 2022, 6(1):4-9 | DOI: 10.36833/lkl.2022.0052356

Neverbální komunikace kojenců narozených předčasně jako způsob hodnocení funkčního stavu centrální nervové soustavy

Barbora Červenková
Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Neverbální komunikace obvykle doplňuje komunikaci verbální. Mezi prostředky neverbální komunikace řadíme gesta, pohyby tělem či hlavou, postoj těla, výraz tváře, pohled očí, proxemiku a tělesný kontakt, tón hlasu a další aspekty našeho zjevu či prostoru, který obýváme. Z neverbální komunikace kojenců narozených předčasně však můžeme získat mnohem širší spektrum informací. Odborníci, lékaři (dětský neurolog, neonatolog) i specialisté na vývoj z různých nelékařských profesí (klinický logoped, fyzioterapeut, ergoterapeut, dětský klinický psycholog) potřebují zjistit aktuální funkční stav centrální nervové soustavy (CNS) u dítěte narozeného předčasně již za hospitalizace pro predikci neurovývojových deficitů různého druhu a stupně. Předčasný porod zvyšuje riziko vzniku senzorického či tělesného postižení a neurovývojových poruch. Pomocí

Klíčová slova: neverbální komunikace, předčasně narozené dítě, neonatální neobehaviorální vyšetření, observace spontánní hybnosti

Vloženo: 23. únor 2022; Revidováno: 14. duben 2022; Přijato: 16. duben 2022; Zveřejněno: 14. červen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Červenková B. Neverbální komunikace kojenců narozených předčasně jako způsob hodnocení funkčního stavu centrální nervové soustavy. Listy klinické logopedie. 2022;6(1):4-9. doi: 10.36833/lkl.2022.005.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. ALS, H., TRONICK, E., ADAMSON, L. a BRAZELTON, T. B., 1976. The behavior of the full-term but underweight newborn infant. Developmental Medicine & Child Neurology, 18 (5), s. 590-602. DOI: 10.1111/j.1469-8749.1976.tb04205.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. ALS, H., 1982. Toward a synactive theory of development: promise for the assessment and support of infant individuality. Infant Mental Health Journal, 3 (4), s. 229-243. DOI: 10.1002/1097-0355(198224)3:43.0.CO;2-H. Přejít k původnímu zdroji...
    3. ALS, H., 1986. A Synactive Model of Neonatal Behavioral Organization: Framework for the Assessment of Neurobehavioral Development in the Premature Infant and for Support of Infants and Parents in the Neonatal Intensive Care Environment. Physical & Occupational Therapy In Pediatrics, 6 (3‒4), s. 3-53. [cit. 19. 2. 2022]. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/toc/ipop20/6/3-4?nav=tocList Přejít k původnímu zdroji...
    4. ALS, H., DUFFY, F. U. a MCANULTY, G. B., 1988. The APIB, an assessment of functional competence in preterm and full-term newborns regardless of gestational age at birth: II. Infant Behavior and Development, 11 (3), s. 319-331. DOI: 10.1016/0163-6383(88)90017-3. Přejít k původnímu zdroji...
    5. ALS, H., BUTLER, S., KOSTA, S., MCANULTY, G. B., 2005. The Assessment of Preterm Infants' Behavior (APIB): Furthering the understanding and measurement of neurodevelopmental competence in preterm and full-term infants. Mental Retardation and Developmental Disabilities Research Reviews. 11 (1), s. 94-102. DOI: 10.1002/mrdd.20053. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. CIONI, G. a PRECHTL, H. F. R., 1990. Preterm end early postterm motor behaviour in low risk premature infants. Early Human Development, 23 (3), s. 159-191. DOI: 10.1016/0378-3782(90)90012-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. DARSAKLIS, V., SNIDER, L. M., MAJNEMER, A. a MAZER, B., 2011. Predictive validity of Prechtl's method on the qualitative assessment of general movements: a systematic review of the evidence. Developmental Medicine & Child Neurology, 53 (10), s. 896-906. DOI: 10.1111/j.1469-8749.2011.04017.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. EL-DIB, M., MASSARO, A. N., GLASS, P. a ALY, H., 2011. Neurodevelopmental assessment of the newborn: An opportunity for prediction of outcome. Brain and Development, 33 (2), s. 95-105. DOI: 10.1016/j.braindev.2010.04.004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. GORSKI, P. A., DAVIDSON, M. F. a BRAZELTON, T. B., 1979. Stages of behavioral organization in the high-risk neonate: theoretical and clinical considerations. Seminars in Perinatology. 3 (1), s. 61-72. [cit. 19. 2. 2022]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/384533/ Přejít na PubMed...
    10. GOSSELIN, J., GAHAGAN, S., a AMIEL-TISON C., 2005. The Amiel-Tison neurological assessment at term: conceptual and methodological continuity in the course of follow-up. Mental Retardation and Developmental Disabilities Research Reviews. 11 (1), s. 34-51. DOI: 10.1002/mrdd.20049. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. GRUNAU, R. V. E. a CRAIG, K. D., 1987. Pain expression in neonates: facial action and cry. Pain. 28 (3), 395-410. DOI: 10.1016/0304-3959(87)90073-X. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. KLEIN, V. C., GASPARDO, C. M., MARTINEZ, F. E., GRUNAU, R. E. a LINHARES, M. B. M., 2009. Pain and distress reactivity and recovery as early predictors of temperament in toddlers born preterm. Early Human Development. 85 (9), s. 569-576. DOI: 10.1016/j.earlhumdev.2009.06.001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. KORNER, A. F. a CONSTANTINOU, J. C., 2001. The Neurobehavioral Assessment of the Preterm Infant: Reliability and developmental and clinical validity. In L. T. Singer a P. S. Zeskind (Eds.), Biobehavioral assessment of the infant, s. 381-397. The Guilford Press.
    14. NOBLE, Y. a BOYD, R. 2012. Neonatal assessments for the preterm infant up to 4 months corrected age: a systematic review. Developmental Medicine and Child Neurology 54, (2), s. 129-139. DOI: 10.1111/j.1469-8749.2010.03903.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. PRECHTL, H. F. R., 2001. General movement assessment as a method of developmental neurology: new paradigms and their consequences. The 1999 Ronnie MacKeith Lecture. Developmental medicine and child neurology 43 (12), s. 836-842. DOI: 0.1017/s0012162201001529 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. VLACH, V. a ČIPEROVÁ, V., 1972. Screeningové vyšetření psychomotorického vývoje kojence. Československá pediatrie, 27 (7), s. 351-354. Přejít na PubMed...
    17. VOJTA, V., 1993 Mozkové hybné poruchy v kojeneckém věku: včasná diagnóza a terapie. Praha : Grada, 367 s. ISBN 80-85424-98-3.
    18. ZEZULÁKOVÁ, J., DOLANSKÝ, J. a VLACH, V., 1988. Sledování motorického vývoje kojenců v rutinní pediatrické praxi. Československá pediatrie. 1988, 43 (5), s. 363-365. Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah