Listy klinické logopedie 2018, 2(1):3-9 | DOI: 10.36833/lkl.2018.0022128

FONETICKÁ TRANSKRIPCE A JEJÍ VYUŽITÍ V LOGOPEDICKÉ PRAXI

Mgr. et Mgr. Martina Černá1,2, doc. Mgr. Radek Skarnitzl, Ph.D.1
1 Fonetický ústav, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova
2 Privátní logopedická praxe

Fonetická transkripce je významným nástrojem dobře využitelným všude tam, kde je třeba vizuálně zachytit zvukovou stránku řeči. V mezinárodním kontextu se používá transkripční systém IPA obsahující jednak sadu symbolů, které pokrývají hlásky vyskytující se v různých jazycích světa, jednak diakritická znaménka umožňující zaznamenávat modifikace těchto hlásek. V českém jazykovém prostředí je často preferován systém využívající symbolů české abecedy. Tato česká fonetická transkripce je běžně využívána pro oblast standardu a drobnějších odchylek. Přepis produkce spadající do oblasti řečové patologie však v odborné literatuře zatím uspokojivě diskutován nebyl a rozšíření transkripce v logopedické praxi není běžné. Tento příspěvek si proto klade za cíl seznámit odbornou logopedickou veřejnost s transkripcí jako takovou a se zásadami přepisu kanonické výslovnosti češtiny. Ve druhé části pak diskutujeme možnosti přepisu řečových vad a navrhujeme způsob transkripce běžných vad výslovnosti v češtině, neboť jsme přesvědčeni o důležitosti takového nástroje pro účely efektivní diagnostiky i terapie.

Klíčová slova: Fonetická transkripce, dyslalie, fonetický přepis češtiny, IPA, logopedie

Zveřejněno: 30. březen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Černá M, Skarnitzl R. FONETICKÁ TRANSKRIPCE A JEJÍ VYUŽITÍ V LOGOPEDICKÉ PRAXI. Listy klinické logopedie. 2018;2(1):3-9. doi: 10.36833/lkl.2018.002.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Ball, M. J., Esling, J. & Dickson, C. (1995). The VoQS system for the transcription of voice quality. Journal of the International Phonetic Association, 25, 71-80. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Ball, M. J., Esling, J. H. & Dickson, B. C. (v tisku). Revisions to the VoQS system for the transcription of voice quality. Journal of the International Phonetic Association.
  3. Ball, M., Müller, N., Klopfenstein, M. & Rutter, B. (2009). The importance of narrow phonetic transcription for highly unintelligible speech: Some examples. Logopedics Phoniatrics Vocology, 34, 84-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Duckworth, M., Allen, G., Hardcastle, W. & and Ball, M. (1990). Extensions to the International Phonetic Alphabet for the transcription of atypical speech. Clinical Linguistics and Phonetics, 4, 273-280. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Heselwood, B. (2013). Phonetic Transcription in Theory and Practice. Edinburgh: Edinburgh University Press. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Howard, S. J. & Heselwood, B. C. (2013). Learning and teaching phonetic transcription for clinical purposes. Clinical Linguistics & Phonetics, 16, 371-401. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. IPA (1999). Handbook of the International Phonetic Association. Cambridge: Cambridge University Press.
  8. Laver, J. (1980). The Phonetic Description of Voice Quality. Cambridge: Cambridge University Press.
  9. Skarnitzl, R. (2013). Asymmetry in the Czech alveolar stops: An EPG study. Acta Universitatis Carolinae - Philologica, Phonetica Pragensia XIV, 101-112.
  10. Skarnitzl, R. (2016). Co dokáže náš hlas? Fonetický pohled na variabilitu řečové produkce. Slovo a smysl, 26, 97-115.
  11. Skarnitzl, R., Šturm, P. & Volín, J. (2016). Zvuková báze řečové komunikace: Fonetický a fonologický popis řeči. Praha: Karolinum.
  12. Skarnitzl, R. & Volín, J. (2012). Referenční hodnoty vokalických formantů pro mladé dospělé mluvčí standardní češtiny. Akustické listy, 18, 7-11.
  13. Skarnitzl, R. & Volín, J. (2018, v tisku). Fonetický aspekt verbální komunikace. In: Neubauer, K. (Ed.), Kompendium klinické logopedie. Praha: Portál.
  14. Volín, J. (2010). Fonetika a fonologie. In: Cvrček, V. (Ed.), Mluvnice současné češtiny, 35-64. Praha: Karolinum.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.