EDITORIAL

Zuzana Lebedová

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):2623  

PRIMÁRNA PROGRESÍVNA AFÁZIA

Prof. PaedDr. Zsolt Cséfalvay, PhD., Doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):3-7 | DOI: 10.36833/lkl.2018.0182541  

V poslednom období sú klinickí logopédi postavení pred novú výzvu, diagnostikovať a navrhnúť logopedickú intervenciu u pacientov s progredujúcou afáziou. Ide o klinický syndróm, ktorý sa vo viacerých aspektoch líši od klasickej vaskulárnej afázie. Najčastejšie sa tieto jazykové deficity vyskytujú v klinickom obraze frontotemporálnej lobárnej degenerácie (FTLD). U týchto pacientov sú v popredí jazykovo-kognitívne deficity, ktoré stigmatizujú komunikáciu pacientov a negatívne ovplyvňujú ich kvalitu života. Diagnostika pri rôznych subtypoch primárnej progresívnej afázie (PPA) sa má zamerať na úroveň izolovaných slov (anómia, parafázie, porozumenie slovám),...

NĚKOLIK POZNÁMEK K BILINGVISMU V AFÁZII

Mgr. Eva Flanderková, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):8-12 | DOI: 10.36833/lkl.2018.0191237  

Tento příspěvek se zabývá bilingvismem v afázii. Nejdříve uvedeme některé otázky spjaté s bilingvismem a zmíníme se o výzkumu bilingvismu obecně. Za druhé představíme konkrétní dílčí výzkum týkající se problematiky uspořádání dvou různých jazykových systémů v mysli/mozku. Třetí oddíl článku je věnován spontánnímu zotavení z bilingvní afázie, oddíly čtyři a pět pojednávají o diagnostice a terapii bilingvní afázie. Závěrem je připojeno krátké shrnutí.

AGRAMATISMUS V ŘEČOVÉ PRODUKCI U PACIENTA PO RESEKCI TUMORU V TEMPOROPARIETÁLNÍ OBLASTI LEVÉ HEMISFÉRY

Mgr. Tomáš Kubík, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):13-21 | DOI: 10.36833/lkl.2018.0201687  

Případová studie popisuje podobu přechodných změn v morfosyntaktické struktuře systému jazykového zpracování projevující se jak ve spontánní (kontextově ukotvené) řečové produkci, tak i ve specifických lingvisticky orientovaných (dekontextualizovaných) úlohách zaměřených na stimulaci řečové produkce u pacienta po resekci tumoru v temporoparietální oblasti jazykově dominantní hemisféry. Přítomnost agramatismu v řečové produkci při poškození jiných oblastí než Brocovy arey je ve shodě se současnými modely jazykového zpracování v neurokognitivní síti lidského mozku. Důležitým aspektem těchto koncepcí je princip multifunkční konektivity celé řady kortikálních...

FUNKČNÍ MAGNETICKÁ REZONANCE VE VZTAHU K ŘEČOVÝM ZÓNÁM

MUDr. Ing. Radek Tupý, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):22-26 | DOI: 10.36833/lkl.2018.0211043  

Zobrazení aktivity řečových zón mozku pomocí funkční magnetické rezonance (Functional Magnetic Resonance Imaging - fMRI) se v klinické praxi rutinně využívá v plánování před neurochirurgickým výkonem, pokud je patologický proces lokalizován v blízkosti předpokládané polohy řečových center. Pro provedení vlastního vyšetření je nezbytná dobrá spolupráce pacienta, proto je v přípravě pacienta na fMRI řečových funkcí významná role logopeda. Další uplatnění má metoda fMRI v oblasti výzkumu v mapování funkcí a plasticity mozku.

DĚTSKÁ AFÁZIE

Mgr. Barbora Michlová

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):27-31 | DOI: 10.36833/lkl.2018.0222817  

Dětská afázie je v tuzemské odborné literatuře často jen okrajově zmiňovaným tématem navzdory tomu, že počet jedinců stižených touto získanou narušenou komunikační schopností neustále roste (ÚZIS ČR, 2014). Cílem tohoto článku je poukázat na problematiku dětských afázií v kontextu tuzemské a zahraniční literatury, shrnout aktuálně dostupné poznatky o afáziích ve vztahu k dětskému věku a podnítit tak odborníky z různých oblastí k dalšímu zkoumání tohoto fenoménu.

VYUŽITÍ DIGITÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ V TERAPII PACIENTŮ PO CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODĚ

Ing. Anna Holubová, MUDr. Markéta Janatová

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):32-36 | DOI: 10.36833/lkl.2018.0231867  

Následky cévní mozkové příhody často vyžadují dlouhodobou a komplexní rehabilitaci. V terapii motorických a kognitivních funkcí je optimální využívat konvenční terapeutické přístupy v kombinaci s moderními technickými prostředky. Při tomto typu intervence jsou často využívány senzory pohybu a vizuální zpětná vazba, která může pro zvýšení motivace probíhat formou hry. Pro domácí monitoring a autoterapii existují řešení v podobě nositelné elektroniky i interaktivních telerehabilitačních přístrojů. Článek shrnuje přehled technologických pomůcek, které jsou využitelné v neurorehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě.

LOGOPEDICKÁ PERSPEKTIVA NEUROKOGNITIVNÍ REHABILITACE U PACIENTŮ S AFÁZIÍ

Mgr. Lucie Kytnarová

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):37-42 | DOI: 10.36833/lkl.2018.0241813  

Kognitivní funkce bývají zasaženy při jakémkoli poškození mozku - úrazovém, neúrazovém i neurodegenerativním. Cílem příspěvku je poukázat na multifunkcionální interkonektivní náhled na poruchu jazyka - afázii - a tím rozšířit možnosti v terapii této narušené komunikační schopnosti. Afázie je popisována ve vztahu k exekutivním funkcím, pozornosti a paměti, zejména je popisován negativní vliv těchto poruch na terapii afázie.

AFÁZIE OČIMA VEŘEJNOSTI

PhDr. Petr Kopečný, Ph.D., Mgr. Gabriela Habalová

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):52-56 | DOI: 10.36833/lkl.2018.0281743  

Článek prezentuje výsledky šetření uskutečněného v letech 2016-2017, které se zabývalo informovaností odborné i laické veřejnosti v oblasti afázie a možnostmi zvýšení povědomí o afázii a její intervenci. Řešení problematiky bylo motivováno snahou o analýzu základního povědomí o termínu afázie. Za účelem dosažení výzkumného cíle byla využita metoda dotazníkového šetření. Do výzkumu byly v souvislosti s cíli šetření a uvažovanými hypotézami zařazeny dvě skupiny respondentů v celkovém počtu 112 (zástupci laické i odborné veřejnosti). Výsledky podporují úvahy o nedostatečné informovanosti o problematice afázie, jejím výskytu, symptomech, přidružených obtížích,...

SLUŽBY KLIENTŮM S AFÁZIÍ

Mgr. Ester Lochmanová

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):57-58806  

JAK SE LOGOPEDKA, ERGOTERAPEUTKA A PES OCITLI NA PSYCHIATRII. ROZHOVOR S ESTER LOCHMANOVOU A NIKOLOU SVOBODOVOU O PRÁCI V PSYCHIATRICKÉ NEMOCNICI BOHNICE

Mgr. Zuzana Lebedová

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):59-61867  

DOSTUPNÉ MATERIÁLY PRO TERAPII AFÁZIE V KLINICKÉ PRAXI

Mgr. Petr Šmíd, DiS.

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):62-632554  

TADY A TAM ANEB JAKÉ JE TO STUDOVAT LOGOPEDII V ZAHRANIČÍ? ROZHOVOR S ALENOU NETOLICKOU A VILMOU MIKEŠOVOU

Mgr. Zuzana Lebedová

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):43-44874  

NA SKUPINOVÝCH TERAPIÍCH PRAKTICKY NELZE VYHOŘET. ROZHOVOR S MGR. ZUZANOU KONŮPKOVOU O KLUBU AFASIE, Z. S.

Mgr. Barbora Richtrová

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):45-49554  

VIDEOFLUOROSKOPICKÉ VYŠETRENIE U DETÍ

PaedDr. Barbora Bunová, PhD.

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):68-76 | DOI: 10.36833/lkl.2018.0331984  

Dysfágia, alebo problémy s prehĺtaním a kŕmením, sa môžu vyskytovať u detí od najranejšieho veku. Etiológia uvedených porúch je multifaktoriálna. Incidencia a prevalencia porúch kŕmenia a prehĺtania u detí v súčasnosti narastá. Predpokladanou príčinou je pokrok v oblasti medicíny, napr. schopnosť zachrániť extrémne nezrelé deti s potenciálne vyšším rizikom komplikácií ich zdravotného stavu v budúcnosti. Dôsledky dysfágie u detí môžu byť z hľadiska ich budúceho vývinu devastujúce. Z toho dôvodu je včasná diagnostika a tímová spolupráca odborníkov zaoberajúcich sa detskou dysfágiou, v ktorej má klinický logopéd nezastupiteľnú úlohu, veľmi dôležitá. Cieľom...

RECENZE KNIHY. PORUCHY VÝVOJE ŘEČI - OLGA DLOUHÁ ET AL.

PhDr. Mgr. Lenka Vacková

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):50-511032  

ROZHOVOR S PAEDDR. ANNOU SALOMONOVOU NEJEN O TOM, JAK SPOLU MOHOU TUBERKULÓZA A LOGOPEDIE SOUVISET

Mgr. Barbora Richtrová

Listy klinické logopedie 2018, 2(2):64-67838